Čís. 8133.


Útraty, vzniklé uplatňováním a vymáháním úroků, jsou útratami vzešlými uplatňováním a vymáháním pohledávky (§ 216, poslední odstavec, ex. ř.). Mají-li úroky pořadí jistiny, jest i útratám ohledně nich přiznati pořadí jistiny, avšak jen do výše, ve které by byly vznikly, kdyby úroky byly zažalovány a vymáhány ve výši vyznačené v pozemkové knize.


(Rozh. ze dne 14. června 1928, R I 444/28.)
Knihovní věřitel přihlásil k rozvrhu nejvyššího podání za exekučně prodanou nemovitost též útraty sporu a exekuce 680 Kč, vzniklé zažalováním a vymáháním úroků z jistiny. Soud prvé stolice nepřikázal přihlášené útraty, rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud přikázal útraty ve výši 644 Kč 38 h.
Důvody:
Dovolací rekurentka stěžuje si na to, že rozvrhovým usnesením prvního soudu a také napadeným usnesením nebyly jí v pořadí jistiny 15752 Kč a v důsledku toho pak vůbec přikázány útraty sporu a exekuce 680 Kč, vzniklé zažalováním a vymáháním úroků z jistiny. Rekursní soud nepřiřkl tyto útraty v pořadí jistiny a následkem toho vůbec, protože nevznikly jejím uplatňováním, pokud se týče jejím vymáháním. K tomuto stanovisku nelze přisvědčiti. Jak uvedeno, požadované útraty vznikly uplatňováním a vymáháním úroků. Tím, že úroky byly samostatně zažalovány a exekučně vymáhány, nestaly se však zvláštní samostatnou pohledávkou a nepřestaly býti příslušenstvím jistiny. Následkem toho nelze upírati ani útratám vzniklým uplatňováním a vymáháním úroků povahu útrat vzešlých uplatňováním a vymáháním pohledávky (sb. n, s. čís. 3870). Zažalovány a exekučně vymáhány byly až na nepatrnou část úroky nikoli starší než tříleté, počítajíc zpět od příklepu. Tyto úroky požívají podle § 17 knih. zák. a 216 poslední odstavec ex. ř. téhož pořadí jako jistina. Pokud žalovány a vymáhány byly úroky starší, měly krytí v záruce zřízené u jistiny a náleželo i jim pořadí jistiny. Rekursní soud také úrokům pořadí jistiny přiznal. Dle toho, ježto podle § 16 knih. zák. a § 216 poslední odstavec ex. ř. útratám sporu a exekuce přísluší pořadí pohledávky, dlužno i útratám vzniklým uplatňováním a vymáháním úroků, mají-li pořadí s jistinou, přiznati přednost jistiny. Náleželo tudíž požadovaným útratám pořadí jistiny a rekursní soud, nepřiznav jim je, pochybil. Uvedené pořadí příslušelo však útratám jen do výše, ve které by byly vznikly, kdyby úroky byly žalovány a vymáhány ve výši vyznačené v pozemkové knize (§§ 210, 214 ex. ř.). Uplatňovány a vymáhány byly úroky ve výši 7 1/2 %, pokud se týče 8%, kdežto v pozemkové knize vyznačeny byly jen úroky 5% a 6%. Následkem toho dlužno z požadovaných útrat odečísti při útratách sporu účtovaných částkou 360 Kč 70 h peníz 8 Kč, z účtovaného rozsudečného 50 Kč odpadá 23 Kč 70 h a z útrat exekučních částkami 6 Kč 50 h a 12 Kč vyloučiti jest částku 4 Kč 10 h. Pro dovolací rekurentku zůstává po právu z účtovaných útrat toliko 644 Kč 38 h a bylo ohledně této částky dovolacímu rekursu vyhověti, jinak bylo jej zamítnouti.
Citace:
č. 8133. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 894-895.