Daňová plná moc.

Finanční právník v č. 9, roč. IV. upozorňuje na výnos zemského finančního ředitelství ze dne 9. V. 1939, č. XVI-1606/39 tohoto znění: »Nutno vždy dbáti toho, aby každý, kdo jedná jako zmocněnec, předložil plnou moc znějící na zastupování ve věcech daňových (viz odst. 8 prov. nař. k § 263, odst. 1 zák. o př. d.), pokud ovšem ji nepředložil již dříve a pokud nebylo úřadu oznámeno, že plná moc byla odvolána (odst. 3 prov. nař. k § 263, odst. 1 cit. zák.).
Specielní daňová plná moc, vydaná jen k provedení určité záležitosti daňové, neopravňuje zmocněnce, aby kromě záležitosti, v plné moci uvedené, jednal za poplatníka i v jiných daňových záležitostech.
Připomínáme, že manželku nelze bez plné moci považovati za zmocněnce jejího manžela, jak se to mnohdy děje, asi v důsledku nesprávného výkladu ustanovení § 263, odst. 5 zákona o př. d., podle něhož však jest jen manžel ze zákona zmocněncem své manželky, nikoli naopak (viz i odst. 5 prov. nař. k § 263, odst. 1 cit. zák.).«

Citace:

Daňová plná moc. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1938-39, svazek/ročník 3, s. 268-269.