Čís. 3848.Ohradil-li se žalovaný proti přípustnosti mezitimního určovacíhonávrhu (§ 236 c. ř. s.), jest na soudu prvé stolice, by ihned usnesenímrozhodl o formální přípustnosti návrhu.Mezitimní určovací návrh (§ 236 c. ř. s.) lze vznésti až do ukončeníústního přelíčení, třebas se právo nebo právní poměr staly spornýmihned po zahájení sporu.(Rozh. ze dne 13. května 1924, R I 388/24.)Za sporu o dodržení trhové smlouvy a odevzdání domu učinil žalobce návrh, by bylo mezitimně určeno, že úmluva s dlužníkem, na jehožjmění mezi tím vyhlášen byl úpadek o koupi domu, jest platna a právněúčinná. Soud prvé stolice přes odpor žalovaného rozhodl usnesením, že návrh žalobcův jest přípustným, rekursní soud návrhunepřipustil. Důvody: Mezitimní určovací návrh podle §u 236 c. ř. s.jest přípustným pouze tehdy, když má býti zjištěn právní poměr neboprávo, jež se za rozepře staly spornými. Právní poměr, jehož zjištěníse žalobkyně domáhá, stal se sporným ihned po žalobě, tudíž hned nazačátku sporu, nestal se tudíž sporným za sporu a jest proto návrhnepřípustný.Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.Důvody:Mínění žalující strany, že o formální přípustnosti mezitimného návrhu na zjištění nemělo býti rozhodováno již nyní usnesením, nýbrž žemá býti o ní rozhodnuto teprve v rozsudku, jest mylné. Žalovaná stranase při ústním jednání v první stolici výslovně ohradila proti návrhutomu, jakmile byl zástupcem žalující strany přednesen, pročež bylopovinností procesního soudu prvé stolice, by hned rozhodl usnesením,zda návrh může býti vzat za základ ústního jednání a soudního rozsudku čili nic, zdali tedy tento návrh jest formálně přípustný. U věcisamé však dovolací rekurs jest oprávněn. Původně zněla žaloba nasplnění trhové smlouvy a nyní domáhá se žalující strana na žalovanéstraně náhrady interes z důvodu nesplnění smlouvy trhové, pokud setýče domáhá se soudního prohlášení likvidnosti tohoto nároku. Rozhodnutí soudní o původním žalobním nároku záviselo a rozhodnutí o nynějším nároku žalobním rovněž závisí na předběžném rozhodnutí otázky,zda trhová smlouva, žalující stranou tvrzená, jest platna a právně účinná.Otázka tato tvoří právní poměr mezi stranou žalující a stranou žalovanou a stala se v nynějším procesním řízení spornou. Podle prvéhoodstavce §u 236 c. ř. s. tedy žalující strana byla oprávněna navrhnouti, aby tento právní poměr byl soudním rozsudkem na jisto postaven. Žeby žalující strana byla návrh ten učinila pozdě, poněvadž právní poměr,který má býti rozsudkem na jisto postaven, byl sporným jíž na počátkuústního jednání v první stolici, nelze tvrditi, neboť v prvém odstavci§u 236 c. ř. s. zcela všeobecně a neomezeně jest žalobci dovoleno, bymezitimný návrh na zjištění sporného práva nebo právního poměruvznesl při ústním přelíčení kdykoliv až do jeho ukončení bez ohleduna to, kdy v procesním řízení právo nebo právní poměr staly se spornými, a totéž plyne i z motivů osnovy civilního řádu soudního, k §u 236připojených. Podle druhého odstavce §u 236 c. ř. s. ovšem nelze návrhzjišťovací připustiti, brání-li tomu předpisy o předmětné příslušnosti, aletohoto případu zde není, neboť obě strany vzhledem na ocenění žalobníhonároku v původní žalobě na 200.000 Kč, jakož i výši interesse, nynížalující stranou žádaného, zřejmě předpokládaly, že pro mezitimnýnávrh na zjištění, vznesený žalující stranou, jest předmětně příslušnýmobecný senát sborového soudu podle prvého odstavce §u 50 j. n. a nikoli soud okresní. Žalovaná strana také vůbec ani netvrdila, že zjišťovací návrh strany žalující měl býti odmínut pro nepříslušnost podledruhého odstavce §u 236 c. ř. s. Není tedy podstatnou vadou, že žalující strana neuvedla obdobou druhého odstavce §u 56 j. n. hodnotytohoto mezitimného návrhu na zjištění. Ovšem bude povinna učiniti takdodatečně v první stolici vzhledem na platné předpisy o určování nákladů rozepře a vyměřování soudních poplatků včetně rozsudečného.