Čís. 3898.

Umluveno-li smírem, že výživné manželky a dítěte má se zvýšiti v určitém poměru ku zvýšeným služebním příjmům manželovým, nelze do zvýšení zahrnouti drahotní a dětenský přídavek, připadající na jiné dítko manželovo.
(Rozh. ze dne 27. května 1924, R I 434/24.)
V řízení o žalobě na rozvod manželství od stolu a lože uzavřeli manžené v roku 1918 smír, jímž se manžel zavázal, platiti výživné manželce měsíčně 120 K a synu Alexandru měsíčně 60 K. Umluveno dále, že pro případ, kdyby se služební požitky manželovy (otcovy) postupem v úřadě zvýšily, bude odváděti z tohoto zvýšku manželce a synovi po jedné sedmině. Manželům byl povolen dobrovolný rozvod od stolu a lože.
Tvrdíc, že příjmy manželovy činily v roce 1918 7 100 K a že měl manžel za dobu od 1. ledna do 31. října 1923 příjmů 29 120 Kč a po dečtení příplatku 1 250 Kč na druhé dítě 27 870 Kč, vymáhala manželka jménem svým i syna Alexandra exekučně nedoplatky výživného za dobu od 1. ledna do 31. října 1923. Soud prvé stolice povolil exekuce dle návrhu (nedoplatek manželce 1 961 Kč 20 h, synovi 1 361 Kč
20 h). Rekursní soud povolil k rekursu dlužníka exekuci pro nedoplatek manželčin 1 327 Kč 19 h a synův 727 Kč 19 h, a uvedl v tomto směru v důvodech: Výkazem účtárny ministerstva školství a národní osvěty ze dne 10. října 1923, předloženým vymáhající věřitelkou,
a přípisem téhož ministerstva ze dne 31. ledna 1924 prokázáno, že měl povinný na základě nové úpravy platové podle zákona ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 sb. z. a n. od 1. ledna 1923 do 31. března 1923 požitky 11. platového stupně šesté hodnostní třídy ročních 18 026 Kč, místní přídavek ročních 5 160 Kč, jednotný drahotní přídavek podle IV. stup. rod. 10 176 Kč a přídavek na 2 děti 3 000 Kč ročně, z kteréhož přichází v úvahu pouze polovina 1 500 Kč, poněvadž druhá polovina odpadá na druhé dítko. Poněvadž z jednotného drahotního přídavku na toto druhé dítko poměrně vypadá 1 440 Kč, dlužno také tuto částku z příjmu Františka H-a pro stanovení zvýšeného výživného odečísti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajících věřitelů.
Důvody:
Správně rekursní soud vyslovil, že 1 440 Kč vypadajících na druhé (nemanželské) dítko dlužníkovo z jednotného drahotního přídavku podle IV. stupnice rod. 10 176 Kč a dále 1 500 Kč, vypadajících na totéž dítko z přídavku na děti 3 000 Kč, nepřichází při výpočtu zvýšku dlužníkova platu v úvahu a musí zůstati vyloučeny, neboť to, co dostal dlužník na přídavcích z důvodu toho kterého dítěte, tedy přímo pro dítě, nedostal pro sebe, protože kdyby tu dítěte nebylo, nebyl by to vůbec dostal, takže jest vlastně jen průchodní pokladnou příspěvků, kterými
stát obmyslil dítě, které však z technických důvodů k vůli jednotnosti manipulace vyplácí k jeho rukám. Přiznává-li tedy smír ze dne 10. ledna 1918 vymáhajícím věřitelům každému jednu sedminu z rozdílu, o který se služební požitky žalovaného, dlužníka, postupem v úřadě zvýšily, nespadají v to ony přídavky na děti, ježto v pravdě nejsou jeho, žalovaného. Ovšem mohlo by se říci, že, co platí ohledně druhého dítěte dlužníkova, platí i ohledně prvého, t. j. ohledně vymáhajícího věřitele a že tedy také tomuto přídavky na děti patří plnou výší (§ 3 (2) zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n.), takže by pak z výpočtu jedné sedminy rovněž musily býti vyloučeny, avšak vymáhající věřitel, v jehož prospěchu by to bylo a jenž by si případný nárok na přídavky ty musil na dlužníku vymáhati ovsem pořadem práva, toho nečiní a žádá pouze jednu sedminu ze zvyšku, do něhož započítává i přídavky na děti, což však smí jen ohledně přídavků na něho
samého vypadajících, nikoli však ohledně přídavků, vypadajících na druhé dítě, jichž se ani v poměru k dlužníku dotýkati nesmí. Totéž platí i ohledně manželky jako vymáhající věřitelky, jež též nemůže ve svůj prospěch započítávati přídavky onoho druhého děcka žalovaného.

Citace:

č. 3898. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, číslo/sešit , s. 833-835.