Čís. 3979.

Tím, že poštovní spořitelna přijala vplacený peníz, stalo se placení majiteli účtu. Lhostejno, že poštovní spořitelna nepřipsala peníze k dobru majiteli účtu, nýbrž jej poukázala zpět plátci, jenž ho však neobdržel.
(Rozh. ze dne 13. června 1924, Rv I 379/24.)
Žalobce zaslal žalovanému zboží a připojil k faktuře složenku poštovní spořitelny. Žalovaný vplatil fakturovaný peníz u poštovní spořitelny na účet žalobcův, poštovní spořitelna vplat přijala, nepřipsala ho však k dobru na účtu žalobcově, nýbrž poukázala jej zpět žalovanému, jenž ho neobdržel. Žalobě o zaplacení kupní ceny procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dle §u 1424 obč. zák. musí dluh zaplacen býti věřiteli nebo jeho k příjmu zmocněnému plnomocníku (§ 1008 obč. zák.), což znamená, že příjem plnomocníka platí za příjem věřitele sama (§ 1017 obč. zák.). Zda plnomocník knihy vede či nevede, a, vede-li, zde příjem zapsal či nezapsal, zda věřitele o příjmu vyrozuměl a zda mu peníze odvedl či nikoli, jest již zcela lhostejno, protože příjmem plnomocníka, platícím za příjem věřitele sama, dluh pominul podle §u 1412 obč. zák. To se ale v tomto případě stalo, neboť poštovní spořitelna, která byla plnomocníkem žalobcovým, k příjmu oprávněným, poněvadž žalobce měl u ní šekové konto a žalovanému složenku poštovní spořitelny za účelem splacení dlužného peníze zaslal, sporný peníz od žalovaného přijala, čímž dluh jeho pominul. Lhostejno jest, že poštovní spořitelna peníz ten žalobci k dobru nepřipsala, nýbrž jej, ať z jakékoliv příčiny, potom žalovanému zase zpět poukázala. Neboť když příjmem, t. j. vplacením u pošty, dluh pominul, nemohl pozdější jakoukoli manipulací u pošty, kterou by žalobci disposice penízem tím znemožněna byla, obživnouti. Jedině v tom případě, že by byl žalovaný peníz ten přijal zase zpět, byl by dluh obživl, neboť v tomto zpětpřijetí peněz, již splacených, bylo by spatřovati zrušení placení obojstranným souhlasem, jenž u věřitele by se byl projevil zpětzasláním a u dlužníka zpětpřijetím zaplaceného peníze. K tomuto souhlasnému zrušení však nedošlo, protože odvolací soud zjistil, že žalovaný peníze zaplaceného nazpět neobdržel. Zjištění toto arci dovolatel napadá, avšak to jest podle §u 503 c. ř. s. nepřípustno. Doložiti jest, že nález rep. čís. 228 hořejší otázky se netýče, nýbrž §u 1395 obč. zák., a mimo to dovolatel směsuje nepřijetí vplaceného peníze s jeho zpětpoukázáním, ač v tom jest veliký rozdíl: v daném případě byl vplacený peníz poštovním úřadem přijat, ale potom zpět poukázán, aniž žalovaný jej zpět obdržel.

Citace:

č. 3979. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 953-954.