Čís. 3926.

Náležitosti žalobního návrhu žaloby na zrušení spoluvlastnictví
(§ 830 obč. zák.).
Klesání cen nemovitostí a kolísavé hospodářské a měnové poměry nejsou na závadu rozdělení společného vlastnictví aniž přicházejí v úvahu subjektivní poměry toho kterého spoluvlastníka.
(Rozh. ze dne 30. května 1924, Rv I 475/24.)
Žalobě o nález, že žalobkyni přísluší vůči žalovanému právo žádati soudní dražbou zrušení společného vlastnictví k domu čp. 918 se zahradou, a že jest žalovaný povinen svoliti ke zrušení společného vlastnictví а k tomu cíli povoliti soudní dražbu nemovitosti, procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání uplatňuje důvody čís. 2 a 4 §u 503 c. ř. s., ale neprávem.
Dovolatel vytýká nesprávnost posouzení otázky, zda zrušení společného vlastnictví je nevčasné a zda děje se k jeho škodě, a dále vadnost napadeného rozsudku po stránce formální. V této příčině má rozsudek odvolacího soudu za mylný, poněvadž doslov nálezu prvního soudu prý neodpovídá zákonu, neboť dílčí žaloba nesmí podle §u 351 ex. řádu obsahovati žádost o způsobu dělení, nýbrž má se omeziti na žádání, že má býti děleno, pokud se týká podle jakých dílů, tak že potvrzený rozsudek prvního soudu je prý vadným. Pokud jde o formální stránku rozsudku, jest především připomenouti, že podle §u 830 obč. zák. má každý spoluvlastník právo žádati, aby společenství bylo zrušeno, ne však v nevčas nebo na škodu ostatních spoluvlastníku a, nemůže-li společná věc býti rozdělena, má se podle §u 843 obč. zák. i když toho jediný podílník žádá, prodati soudní dražbou. Soudní dražba neřídí se, jak dovolatel mylně za to má, podle §u 351 ex. ř., nýbrž podle ustanovení §u 352 ex. ř. a provede se podle ustanovení §§u 272 a 280 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. Původní žalobní žádost žalobkyně, že jí vůči žalovanému přísluší právo, žádati zrušení společného vlastnictví k domu čp. 918, zapsanému ve vložce čís. 1111 pozemkové knihy pro kat. obec K., soudní dražbou, jest po zákonu správna a správné jest i doplnění její, že žalovaný jest povinen trpěti zrušení společného vlastnictví soudní dražbou podle §§ů 830 a 843 obč. zák. i §§u 272 a 280 nesp.
pat. Pokud jde o hmotnou stránku věci, nelze uznati napadené rozhodnutí za nesprávné. Žádost žalobkyně o zrušení společného vlastnictví není ani v nevčas, ani na škodu žalovaného. Klesání cen nemovitostí neodůvodňuje této námitky žalovaného. Ani hospodářské poměry a zvláště valutové kolísání nepřekážejí právu žalobkyně na zrušení spoluvlastnictví, poněvadž peníze a jiné věci jsou v stálém vzájemném vztahu a hodnoty se vyrovnávají. Škoda žalovaného, kterou snad utrpí dražbou společného domu, není zde rozhodna, poněvadž nerozhodují subjektivní poměry spoluvlastníkovy, nýbrž jen objektivní poměry, které se dotýkají věci samé. Je tedy úplně nerozhodno, že žalovaný jako spoluvlastník dražbou společného vlastnictví snad ztratí výhody, jichž mu společenství poskytovalo tím, že provozuje v nemovitosti živnost.

Citace:

č. 3926. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, číslo/sešit , s. 872-873.