Čís. 3815.

Nestačí napotomni oznámení sňatku rodičům (§ 1222 obč. zák.), nezáleží na tom, zda rodiče měli důvod, vzpírati se sňatku a lhostejno, zda poměr mezi dítětem a jeho rodiči byl srdečným či napjatým.
(Rozh. ze dne 6. května 1924, R I 369/24.)
Žádosti syna, by jeho manželský otec byl uznán povinným, zaplatiti mu výbavné 10000 Kč, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl, ježto žadatel oznámil otci, že se oženil, až 14 dní po sňatku. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovateli nelze dáti za pravdu, pokud míní, že rekursní soud nevyložil správně význam předpisů §§ 1231 a 1222 obč. zák. Dotační povinnosti sproštěni jsou rodiče tehdy a bezpodmínečně, když sňatek jejich dítěte byl uzavřen bez jejich vědomí. To vyplývá, jak i rekursní soud zcela správně poznamenal, z příkazu úcty, kterou jsou děti rodičům povinovány, a také z okolnosti, že sňatek dítěte jest s hlediska rodinných vztahů něčím tak důležitým, že zákon takto nepřímo nařizuje, by děti svůj sňatek rodičům napřed oznámily a dokonce jejich svolení si vyžádaly. Nejde o strohost zákona, nýbrž o zásadu, že rodina a rodinný život jsou základy občanské pospolitosti. Stěžovatelovu právnímu názoru, že sňatek, uzavřený bez vědomí rodičů, zbavuje
je dotační povinnosti pouze tenkráte, když mají důvodnou příčinu, by sňatku ani dodatečně neschválili, nelze přisvědčiti, neboť odporuje jednak zákonu, jednak úvaze, že by při takovém výkladu zákona slova »bez vědomí« byla v zákoně zcela zbytečná, poněvadž by šlo v tomto případě za všech okolností jenom o to, zda bude soud neschválení sňatku rodiči považovati důvodným, či bezdůvodným. Poukazuje-li stěžovatel na to, že mezi ním a otcem byl poměr krajně neutěšený a to z otcovy viny, jest to bez právního významu, když se přes tento neutěšený poměr blíží svému otci se žádostí, by mu otec dal výbavné a splnil tak zákonitě mu uloženou povinnost. To právě zavazovalo i stěžovatele, aby oznámil otci sňatek, a, poněvadž oba žiji v témž místě, aby tak učinil osobně; zejména nedávala mu právo, by tak nečinil, událost, sběhnuvší se před 17. lety, kdy otec projevil, že s ním nechce míti nic společného, pokud se týče okolnost, že v roce 1919 mu otec zakázal, aby ho nenavštěvoval. Sluší i dospělým synům pokora vůči otci, jestiť sňatek tak závažnou událostí rodinného společenství, že ji měl stěžovatel svému otci přednésti, a tím uposlechnouti hlasu krve, jenž začasté při takových významných událostech dává zapomenouti minulosti.

Citace:

č. 3815. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 702-703.