Čís. 3782.Pokud lze míti za to, že byly předloženy dostatečné doklady o převodním poplatku.K odporu při rozvrhovém roku dlužno pouze tehdy vzíti zřetel, byly-li v něm uvedeny všechny skutečnosti, o které se opírá popření jsoucnosti pořadí atd. přihlášené pohledávky.(Rozh. ze dne 29. dubna 1924, R I 328/24.)V řízení o rozvrhu výtěžku za exekučně prodanou nemovitost nepřikázal exekuční soud následkem odporu vymáhajícího věřitele a věřitelky Boženy K-ové v přednostním pořadí převodní poplatek. Rekursní soud usnesení potvrdil.Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu finanční prokuratury přikázal převodní poplatek ve výsadním pořadí.Důvody:Rekursní soud míní, že přihlášený poplatek převodní nebyl nijak doložen listinou, že ani z exekučních spisů, ani z pozemkové knihy není zřejmo, že jest po právu, za kterou dobu je zadrželý, ze které nemovitosti byl předepsán, a spatřuje zejména vadnost přihlášky v tom, že v ní není uvedeno, že jde o poplatek z převodu vlastnictví nemovitosti, tedy jakého je druhu, a že také, béře-li přihláška zřetel na § 14 nařízení min. financí ze dne 3. května 1850, čís. 181 ř. zák. a na výpis z pozemkových knih, ani ze sbírky listin není zřejmo, že je to onen poplatek. Nelze sdíleti tento právní názor rekursního soudu. Řečený poplatek byl s uvedením čísla platebního rozkazu, jímž byl vyměřen, přihlášen nejen podle §u 172 odstavec druhý ex. ř. ku dražebnímu stání, nýbrž i k rozvrhovému roku, jako převodní poplatek a to nejen na kapitále, ale i na úrocích od určitého termínu, mimo to vycházelo z knihovního výpisu, tvořícího součást exekučních spisů, že byl na nemovitosti, do dražby dané, podle usnesení ze dne 29. listopadu 1921 zaznamenán, exekuční soud dotyčný spis připojil ke dražebním spisům a tak jej učinil součástí dražebních spisů, na které jedině podle §u 210 ex. ř. — tedy nikoliv na sbírku listin — jest bráti zřetel. Z těchto spisů bylo zřejmo, že platební rozkaz pocházel z doby 17. března 1921, že se jeho číslo shoduje s údaji obou přihlášek a že to jest poplatek převodní. Poněvadž byl zaznamenán dne 29. listopadu 1921, bylo také vzhledem k §u 72 cís. patentu ze dne 9. února 1850, čís. 50 ř. zák. а k §u 14 nařízení min. financí ze dne 3. května 1850, čís. 181 ř. zák. zřejmo, že není promlčen a že jest po právu, pokud jde o jeho přednostní pořadí. Ostatně byly v přihlášce uvedeny jednací číslo platebního rozkazu, jakož i vyměřující úřad, bylo tím přihlašovací povinnosti vyhověno zákonitě, jelikož tím bylo pochybující straně umožněno, aby se o právní povaze včas přesvědčila. Ale rekursní soud měl také přihlédnouti k tomu, že při rozvrhovém roku Bohuš N. a Božena K-ová vznesli pouze »protest proti přikázání pohledávky této k přednostnímu pořadu«, že Božena K-ová, která i jinak musila vyjíti na prázdno, k tomuto odporu podle §u 212 odstavec druhý ex. ř. ani nebyla oprávněna a Bohuš N. vůbec ničeho neuvedl, na čem svůj odpor buduje. Aby mohl vzat býti zřetel na odpor, při rozvrhovém roku oprávněným účastníkem vznesený, musí býti uvedeny všechny skutečnosti, o které se opírá popření jsoucnosti přihlášené pohledávky, jejího pořadí atd., neboť musí býti exekučnímu soudu umožněno, aby o odporu podle §u 231 ex. ř. mohl rozhodnouti, nebo zdali jej má odkázati ku právnímu pořadu. Poněvadž »protest« Bohuše N-a těchto náležitostí nemá, sluší uznati, že naň zřetel brán býti neměl, a že ve skutečnosti proti požadovanému pořadí zákonitý odpor ani nebyl vznesen.