Čís. 3825.

Dluh znějící na Krak. byl zaplacen, přijal-li věřitel placení v Kč, odpovídajících kursu Krak v den placení a nemůže se domáhati náhrady
z rozdílu kursu v den splatnosti a v den placení dluhu.
(Rozh. ze dne 6. května 1924, Rv I 343/24.)
Žalující firma žalovala firmu A. o 115.000 Krak. s 6% úroky od 23. října 1921. Žalovaná zaplatila dne 2. října 1922 10.000 Kč, jež žalobkyně přijala a obmezila žalobní prosbu na náhradu škody z rozdílu kursu v den splatnosti (22. října 1921) a v den placeni (2. října 1922). Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud jí vyhověl.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Žalující firma požadovala od žalované jako kupní cenu kromě dvou částek v Kč též 115.000 Krak. s 6% úroky od 23. října 1921. Přes tuto žalobní prosbu nebylo možno jíti. Podle ní byla žalovaná firma oprávněna i povinna zaplatiti žalobkyni uvedenou částku v Krak. se žádanými úroky z prodlení, nic více. Žalovaná zaplatila žalobkyni 2. října 1922 10.000 Kč, jež žalobkyně přijala též na místě placení 115.000 Krak. s přísl. bez výhrady, ač nebyla podle §u 1413 obč. zák. povinna přijati od žalované něco jiného. Nemohla proto žalobkyně požadovati od žalované více než částku v Kč připadající na 115.000 Krak. s úroky z prodlení až do dne placení podle kursu tohoto dne, ježto žalovaná ji v týž den více nedluhovala. Na den placení je vztahovati všecky podmínky a účinky jako zániku dluhu, což platí i o dluhu 115.000 Krak. s přísl. Zaplacení dluhu stalo se tudíž zaplacením částky v KČ, rovnající se poměru obou hodnot toho dne na rozhodující burse zaznamenanému, t. j. kursu z téhož dne. Kurs je nesporný, sporná byla jen otázka, zda poměr obou valut nebylo posouditi podle jiného dne. Vezme-li se tudíž za základ kurs dne placení, byla žalovanou firmou žalobkyni zaplacena celá dluhovaná částka, a žaloba není odůvodněna. Slib žalované strany, že po přepočítání doplatí zbytek, byl podmíněn právě jen okolností, že po přepočítání podle kursu nějaký zbytek skutečně vybude pro
žalobkyni.

Citace:

Rozhodnutí č. 3825. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 721-722.