Čís. 3913.

I v místech, kde sídlí dva nebo více advokátů, může strana podati odvolání do soudního protokolu, раk-li žádný z oněch advokátů nechce nebo nemůže převzíti její zastupování.
(Rozh. ze dne 28. května 1924, R I 415/24.)
Žaloba byla procesním soudem prvé stolice zamítnuta. V místě procesního soudu sídlili dva advokáti. Odvolání žalobkyně bylo jí prvým soudem vráceno, ježto nebylo podepsáno advokátem, a udělena žalobkyni lhůta k nápravě tohoto nedostatku. Žalobkyně,
oznámivši ve lhůtě soudu, že jeden z obou advokátů zastupuje žalovanou, druhý pak že odmítl převzíti její zastoupení, podala odvolání do soudního protokolu. Odvolací soud odvolání odmítl maje za to, že žalovaná měla si opatřiti zastupování cizím advokátem a uvedl dále v důvodech: Tím, že nebylo lze dosíci podpisu některého z obou advokátů, v místě usedlých, nenabyla žalobkyně práva, prohlásiti odvolání do soudního protokolu, ježto předpis §u 465, odstavec druhý c. ř. s. jest povahy nutící a nepřipouští výjimek. Odvolání žalobkyně jest proto, pokud bylo vzneseno písemným podáním, podle §u 467 čís. 5, pokud pak bylo prohlášeno do protokolu, podle §u 465, odstavec druhý, c. ř. s. nepřípustno, pročež je bylo dle §u 471 čís. 2, 473 odstavec prvý
a 474 odstavec druhý c. ř. s. odmítnouti. Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a uložil mu, by, nedbaje důvodů, pro které odvolání odmítl, o odvolání po zákonu jednal.
Důvody:
Rekursu nelze upříti oprávněnosti. Nehledě k tomu, že odvolací
soud, i kdyby jeho právní názor byl správným, neměl odvolání prostě odmítnouti, nýbrž měl je straně vrátiti, by domnělou formální vadu odstranila (§ 84 a 85 c. ř. s.), sluší uznati, že výklad, jejž odvolací soud dává ustanovení §u 465 odstavec druhý c. ř. s., je příliš úzkým. Úmyslem zákona jest, že strana nemá býti nucena, vyhledávat! za účelem sepsání odvolacího spisu právní pomoc advokáta, nesídlícího v místě soudu. Má-li straně tato výhoda býti zachována ve všech případech, jak to zákon, nečině výjimek, zřejmě má na mysli, nutno připustiti, by odvolací spis byl nahrazen přiměřenými prohlášeními do soudního protokolu i tenkráte, když v místě soudu sídlí více advokátů, ale žádný z nich zastupování strany převzíti nechce nebo nemůže, neboť v tomto případě měla by se věc pro stranu právě tak, jako kdyby v místě soudu advokátů nebylo. Jelikož je zjištěno, že v místě příslušného soudu sídlí jen dva advokáti, z nichž jeden zastupuje odpůrce
a druhý zastupování rekurentky odmítl, není protokolární forma odvolání pochybena. Byla-li však žalobkyně oprávněna, prohlásiti odvolání do soudního protokolu, které je, pokud je zákon připouští, rovnocenné s odvoláním podaným ve formě přípravného spisu, advokátem podepsaným, a učinila-li tak, jak je nepochybno, ve lhůtě stanovené jí dle §u 85 odstavec druhý c. ř. s., podala odvolání nejen v přípustné formě, nýbrž i zavčas.

Citace:

č. 3913. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, číslo/sešit , s. 852-853.