Čís. 3555.

Nechť uplatňuje se nemanželský původ dítěte odporem anebo žalobou, jest i lhůtu §u 158 obč. zák. počítati ode dne, kdy se manžel dozvěděl o narození dítěte bez ohledu, zda se přesvědčil, že dítě není jeho.
(Rozh. ze dne 27. února 1924, Rv II 817/23.) Žaloba manžela na oduznání manželského původu děcka, zrozeného zamanželství, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto důvodů: Stanovisko dovolatelovo, že žaloba, kterou podal dne 11. srpna 1923 o oduznání manželského původu nezl. Miroslava P-а, dne 26. prosince 1922, tedy před uplynutím 180 dní od uzavření sňatku narozeného, není opožděná, protože se dověděl o tom, že dítě není jeho, teprve dne 27. června 1923, jest mylné. Nižší soudy odůvodnily opožděnost žaloby správně. Ustanovení zákona, do kdy jest ať vznesením odporu ať žalobou uplatniti nemanželský původ dítěte v manželství narozeného, jsou jasná a není pochybnosti o tom, že tříměsíční lhůtu zákonem stanovenou počítati jest od obdržení zprávy o narození dítěte. V §u 156 obč. zák. jest to výslovně stanoveno a, nejsou-li v §u 158 obč. zák. slova: »ode dne narození dítěte«, není smysl tohoto místa zákona jiný, než uvedený. Zákon stanovil tříměsíční lhůtu od obdržení zprávy o narození dítěte bezvýhradně a zejména bez předpokladu, že muž se přesvědčil a ví, že dítě není jeho. Počítá tedy dovolatel, že měl lhůtu k podání žaloby od 27. června 1923, kdy se dověděl, že dítě nebylo od něho zplozeno, neprávem. Žalobce věděl, žije s manželkou ve společné domácnosti, o narození dítěte již dne 26. prosince 1922 a je tedy žaloba podaná potom až za více než 7 měsíců opožděná.

Citace:

Rozhodnutí č. 3555. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 320-321.