Čís. 3961.


§§y 87 a 88 knih. zák. předpokládají, že jde o listinu, již má strana předložiti knihovnímu soudu po prvé. Byl-li prvopis listiny již předložen a knihovním soudem schválen, stačí poukázati v knihovní žádosti na ono rozhodnutí.
(Rozh. ze dne 11. června 1924, Rv I 550/24.)
Žalobu o výmaznou kvitanci procesní soud prvé stolice zamítl v podstatě z toho důvodu, že žalobci dostalo se výmazné kvitance již před žalobou. Odvolací soud rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl o otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Právní názor nižších soudů neodporuje předpisu §§ů 87 a 88 knihovního zákona, který předpokládá, že jde o listinu, již strana má předložiti knihovnímu soudu po prvé. Jen v tomto případě vyžaduje knihovní zákon předložení prvopisu, jelikož knihovní soud podle §u 27 knih. zák. musí též zkoumati, zda nemá listina viditelné vady, jež by mohly otřásti její věrohodností. Byl-li prvopis listiny již předložen a knihovním soudem s hlediska §§ů 26, 27, 31 a násl. knih. zák. schválen, stačí poukázati v knihovní žádosti na toto dřívější rozhodnutí.
Citace:
č. 3961. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 929-929.