Čís. 3987.


Společníka, jenž tvrdí, že neprotokolovaná veřejná obchodní společnost byla zrušena, nelze doháněti pokutami k součinnosti při její protokolaci, dokud nebude sporem prokázáno, že společnost dosud trvá.
(Rozh. ze dne 17. června 1924, R II 182/24.) Žádost Klementa В-a, by František W. byl donucen spolupodepsati jako veřejný společník žádost, by veřejná obchodní společnost byla pod firmou »Klement B. a spol.« protokolována, rejstříkový soud zamítl. Rekursní soud uložil prvému soudu, by ve smyslu čl. 86 a 89 obch. zák. §§ 11—12 uvoz. zák. k obch. zák. donutil Františka W-a jako veřejného společníka firmy: Klement B. a spol. k spolupodepsání žádosti za zápis této veřejné obchodní společnosti do obchodního rejstříku, a uvedl v důvodech: Okolnost, že dle udání veřejného společníka Františka W-a veřejná obchodní společnost ještě před podáním předepsané odpovědi k obchodnímu rejstříku zanikla, nemůže býti zápisu do obchodního rejstříku nijak na závadu, zvláště když okolnost ta, jak z podání veřejného společníka Klementa В-a na jevo vychází, jest vůbec sporná a veřejná obchodní společnost pod firmou skutečně obchody již provozovala, tak že na ni jako takovou již žaloba byla podána a oba veřejní společníci této veřejné obchodní společnosti na jejím zápisu do obchodního rejstříku mají, jak ze zmíněných podání patrno, právní zájem.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Jest sice správným, že zákon (§§ 11—13 uvoz. zák. k obch. zák. a čl. 86—89 obch. zák.) ukládá soudu, by po případě pokutami doháněl společníky k zápisu veřejné obchodní společnosti do obchodního rejstříku. To však předpokládá, že společnost dosud ještě trvá (čl. 85 obch. zák.). Ze spisů, jichž se rekursní soud dovolává, jest však zjevno, že František W. trvá důsledně na stanovisku, že společnost, o niž jde, byla zrušena. Existence veřejné společnosti, jejíž protokolace se Klement B. domáhá, jest tedy sporna a nelze proto společníka, který tvrdí, že společnost byla zrušena, doháněti pokutami k součinnosti při její protokolaci (čl. 88 a 89 obch. zák.), dokud nebude sporem prokázáno, že společnost dosud trvá.
Citace:
č. 3987. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 961-962.