Čís. 3988.

Nárok na výbavu nepomíjí tím, že nebyl uplatňován hned při sňatku, nýbrž může se tak státi i později a to rovněž a výhradně v řízení nesporném.
(Rozh. ze dne 17. června 1924, R II 207/24.)
Návrhu syna, by mu rodiče zřídili výbavu, oba nižší soudy vyhověly.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Stěžovatelé, napadajíce usnesení rekursního soudu, jímž bylo usnesení soudu prvé stolice potvrzeno, vytýkají mu, že jest se zákonem i se spisy v rozporu. Leč neprávem. Výbavou podle §u 1231 obč. zák. jest rozuměti příspěvek rodičů, jenž se zakládá na zákonné povinnosti a při sňatku syna se stává jeho nárokem, za účelem zařízení manželské domácnosti a jenž pozůstává v penězích nebo jiných majetkových předmětech. Nárok tento dle ustálené judikatury nepomíjí tím, že nebyl hned při sňatku požadován, nýbrž může se tak státi i později, a nesejde vůbec na tom, proč nebyl ihned vznesen — vždyť v tomto mlčení syna nelze podle §u 863 obč. zák. spatřovati vzdání se tohoto nároku. Názor stěžovatelův, že by tímto pozdějším žádáním byl uplatňován nárok podle §u 1042 obč. zák. a mohl jen sporem býti vymáhán, nelze sdíleti, poněvadž vyměření jeho přísluší nespornému soudci a jen částkou jím stanovenou by mohl býti za rodiče vynaložen, a mimo to příčí se §u 1221 obč. zák. — jejž cituje § 1231 obč. zák. — dle něhož o tomto nároku rozhoduje soudce dle volného uvážení, vyšetřiv okolnosti, aniž smí při tom majetkové poměry přísně zjišťovati. Dle doslovu tohoto ustanovení měl zákonodárce na mysli jedině nesporné řízení a vyloučil řízení sporné, neobmeziv nesporného soudce, by postupoval po rozumu §u 2 čís. 7 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák., kdyby prostředky nesporného řízení nestačily, by bylo o věci rozhodnuto.

Citace:

č. 3988. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 962-963.