Čís. 3512.

Celé zařízení bytové, vypočténé podle jednotlivých součástek, lze dáti v zástavu pouze hmotným odevzdáním. Na zástavním věřiteli jest, by vzal věci v uschování.
(Rozh. ze dne 19. února 1924, Rv II 697/23.).
Žalobce domáhal se na žalované firmě zjištění zástavního práva ku předmětům, na něž byla žalované povolena exekuce zabavením, úschovou a prodejem. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.

Důvody:

V §u 452 obč. zák. připouští se zastavení movitých věcí »odevzdáním znameními« pouze u takových věcí, které nepřipouštějí hmotného odevzdání z ruky do ruky. Poněvadž movitých věcí, které by hmotného odevzdání nepřipouštěly, vůbec není, rozumí se v §§ 427 a 452 obč. zák. věcmi, hmotného odevzdání nepřipouštějícími, takové věci, při nichž by hmotné odevzdání z ruky do ruky bylo spojeno s velikou obtíží, jako jsou věci hromadné, knihovna, dříví v lese, sklad zboží atd. (Randa, Vlastnictví, § 28.). Smlouvou ze dne 23. února 1922 dala sice dlužnice žalobci do zástavy celé bytové zařízení, avšak ve smlouvě té v dalším výslovně vypočítává, které věci zastavila, a uvádí jmenovitě po slovech »a sice«: 14 kusů nábytku v ložnici, 5 v jídelně, 2 v kuchyni a 2 v předsíni. Všecky tyto určitě a zvláště pojmenované věci připouštějí hmotné odevzdání beze všech obtíží, čemuž nasvědčuje i ta okolnost, že byly též na všech, jak nižší soudy zjistily, nalepeny známky, zabavení vyznačující. Nejedná se tudíž v tomto případě, jak dovolatel tvrdí, o zabavení věci hromadné, nýbrž věcí jednotlivých, jichž uchopení a odevzdání zástavnímu věřiteli bylo a jest
snadno možným. Není zde tudíž podmínek zastavení odevzdáním symbolickým (§§ 427 a 452 obč. zák.). Poněvadž však hmotné odevzdání (§ 426 obč. zák.) se sice stalo, ale věci zastavené nevzal zástavní věřitel ve své uschování, jak předpisuje § 451 obč. zák., nestalo se zastavení (ruční zástava) platně ani tímto způsobem.

Citace:

Rozhodnutí č. 3512. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 258-258.