Čís. 3878.

Podrobení se rozhodčímu soudu v kolektivní smlouvě nevylučuje preklusivní prorogace ve prospěch příslušnosti řádného soudu.
(Rozh. ze dne 20. května 1924, R II 177/24.)
O žalobě zemědělského dělníka na zaměstnavatele o placení služebních požitků rozhodl procesní soud prvé stolice věcně, odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením a odmítl žalobu, maje za to, že dle kolektivní smlouvy byl ku rozhodnutí sporu příslušným rozhodčí soud, takže řízení stiženo jest zmatečností, k níž bylo přihlédnouti z úřadu.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu
soudu, by, nepřihlížeje k důvodu, pro který zrušil rozsudek a předchozí řízení, znovu rozhodl o odvolání.
Důvody:
Netřeba se zabývati otázkou, zda kolektivní smlouva ze dne 30. března 1923 (úprava mzdových a deputátních požitků a pracovních poměrů, zemědělských zřízenců na Moravě pro rok 1923) pro žalobce platila čili nic, a platila-li proti, zda by tento spor spadal pod ustanovení §u 13 kolektivní smlouvy; neboť, i kdyby tomu tak bylo, nebylo by tu zmatečnosti, předpokládané odvolacím soudem. Dle zmíněného §u 13 řeší spory z této smlouvy s konečnou platností zemský poradní sbor pro záležitosti zemědělských zaměstnanců, zřízený při zemském úřadě práce v Brně.
Tím se strany, podepsavší smlouvu/podrobily rozhodčímu soudu (§ 577 c. ř. s.) úmluvou soukromou, od které souhlasně kdykoliv mohly zase ustoupiti. To se — předpokládajíc, že by kolektivní smlouva pro obě strany platila — v tomto případě bylo stalo tím, že žalobce podal žalobu u okresního soudu v Z., a žalovaná, nevznesši námitky nepříslušnosti dovolaného řádného soudu, v hlavní věci ústně projednávala (§ 104 odstavec třetí j. n.). Opačný názor odvolacího soudu jest mylný, neboť jen věci, které jsou vůbec, t. j. mocí zákona odňaty působnosti řádných soudů, nemohou býti úmluvou stran vzneseny na tyto soudy (§ 104 odstavec druhý j. n.). Neprávem proto soud odvolací zrušil rozsudek prvého soudu a předchozí řízení pro zmatečnost dle §§ů 494, 477 čís. 3 a 478 c. ř. s.

Citace:

Rozhodnutí č. 3878. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 806-806.