Čís. 3984.

Dopravní řád železniční.
Byl-li vůz odesílatelem nesprávně naložen, stíhá dráhu spoluzavinění, pakli naložení kontrolovala, ale učinila tak nesprávně a nedostatečně.
(Rozh. ze dne 17. června 1924, Rv I 462/24.) Co do vylíčení předchozího děje poukazuje se na rozhodnutí, uveřejněné v této sbírce pod čís. 2638. Procesní soud prvé stolice uznal na to zažalovaný nárok důvodem po právu. Odvolací soud uznal, že nárok na náhradu škody jest po právu pouze z polovice.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalujícího eráru.
Důvody:
Nelze arci souhlasiti s odvolacím soudem, pokud tento spoluzavinění dráhy spatřuje v tom, že se nepřesvědčila při převzetí zboží k dopravě o správnosti naložení, a pokud dovozuje takovou povinnost dráhy ze čl. 395 obch. zák. a § 84 žel. dopr. ř. Tyto předpisy vztahují se pouze na ručení dráhy za škody, vzniklé za dopravy na přepravovaném zboží, ohledně ručení strany za škodu způsobenou dráze nesprávným naložením lze se dovolávati jen §u 59 žel. dopr. ř. a příslušných prováděcích ustanovení. Ani v těchto předpisech ani kde jinde není dráze uložena povinnost, aby při převzetí zboží zjišťovala, zda bylo odesílatelem správně naloženo. Přes to dlužno rozhodnutí odvolacího soudu přisvědčiti. Nižšími soudy bylo skutkově zjištěno, že správnost naložení byla v tomto případě skutečně zjišťována a to způsobem ve stanici H. obvyklým a od let zachovávaným, totiž co do výšky pomocí žebříku, co do šířky pak tím, že vůz projel vedle skladiště. Tento způsob kontroly byl nedostatečným a umožnil nesprávné naložení. V zavedení nesprávné a nedostatečné kontroly spočívá zavinění dráhy (§§ 1295, 1297 a 1299 obč. zák., § 5 žel. dopr. ř.). Není sice způsobilé, aby sprostilo žalovaného úplně zodpovědnosti, neboť tento byl dle smlouvy povinen dodržeti při nakládání předepsané rozměry ložné míry i bez ohledu na způsob kontroly ve stanici H. obvyklý, a mohl se o nich nahlédnutím do tarifu na každé stanici pro úřední potřebu i potřebu stran pohotově jsoucího přesvědčiti, přece však přispělo ku nesprávnému naložení a ke vzniklé škodě, takže odvolací soud plným právem podle §u 1304 obč. zák. rozhodl, aby obě strany nesly škodu rovným dílem.

Citace:

č. 3984. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 958-959.