Byla-li společnosti obchodní shodlou vůlí společníků zrušena a zapsána do obchodního rejstříku likvidace společnosti, nemůže již společníky ani likvidátory býti udělena někomu prokura, jelikož tato předpokládá pravidelnou provozovací činnost a ta zrušením společnosti a její likvidace přestává.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 23. dubna 1925 Rv I 246/25.
Obchodní soud v Praze Ck IV 84/24.)
Ve sporu A, komanditisty firmy Z, proti B, komplementáři téže firmy, o podání opovědí k zápisu kolektivní prokury Xovi, odsoudil první soud žalovanou stranu ve smyslu žalobní prosby.
Soud odvolací změniv rozsudek ten, zamítl žalobní prosbu, jelikož komanditní společnost Z byla shodlou vůlí stran již zrušena, takže dle zrušené společenské smlouvy nelze již zřízení prokury se domáhati a rovněž také ne z toho důvodu, že nastoupení likvidace následkem zrušení společnosti bylo již do obchodního rejstříku zapsáno, čímž pravidelná činnost společnosti končí, takže prokura, která zmocňuje jen k úkonům pravidelného provozu, není již přípustná.
Nejvyšší soud dovolání nevyhověl. Důvody:
Dovolací soud sdílí plně právní názor vyslovený v napadeném rozsudku, že se žalobce nemůže domáhati opětného zřízení prokury pro Xa žalovaným, jako komplementářem společnosti Z, poněvadž společnost ta byla obapolným prohlášením obou společníků zrušena.
V podrobnostech stačí poukázati ku správným důvodům rozsudku, k nimž uvésti je toto: Byl-li souhlasným projevem obou společníků (§ 861 obč. z.) zrušen společenský poměr, pozbyla i společenská smlouva své působnosti. Zrušením společnosti a zahájením likvidace končí pravidelná výdělková činnost společnosti, nastává změna v její organisaci a její vedení i zákonné zastoupení společnosti přechází na likvidátory. (Čl. 137 a 172 obch. z.).
Nemohl by tedy komplementář v tomto stadiu již vůbec zřídili prokuru. (Čl. 104, 118 obch. z.) Likvidátoři by pak nemohli ji uděliti, poněvadž prokura předpokládá pravidelnou provozovací činnost společnosti, která právě přestává jejím zrušením a zavedením likvidace (čl. 137 obch. z.), nehledíc ani k tomu, že zastupitelská moc likvidátorů je obmezenější než moc prokuristy (čl. 42, 137, 140 obch. z.) a že by likvidací pominula i prokura dříve zřízená.
Za tohoto stavu věci nebyl by nárok žalobcův po zákonu proveditelný a netřeba se proto ještě zabývati otázkou, může-li komplementář oprávněný dle smlouvy ke zrušení prokury jen za souhlasu komanditisty za určitých okolností, jmenovitě pozbyl-li důvodně důvěru v prokuristu, odvolati prokuru i v poměru vnitřním samostatně.
Není rozporu v tom, že žalovaný odvolává se na zánik společenské smlouvy a přece zase ku zápisu likvidační firmy smlouvy té se dovolával, aby byl zapsán dle ní likvidátorem C. Vždyť zákon sám (čl. 133 obch. z.) co do stanovení osob likvidátorů poukazuje v prvé řadě ku společenské smlouvě, třeba že společnost byla zrušena a právem tedy žalovaný žádal, aby jím byla jmenována osoba společenskou smlouvou předurčená.
Jaké nároky by mohl činiti X nespadá v rámec tohoto sporu. Odvolací soud posoudil tedy věc po právní stránce bezvadně.
—er.

Citace:

Byla-li společnost obchodní shodlou vůlí společníků zrušena. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1925, svazek/ročník 7, číslo/sešit 3., s. 31-32.