Likvidatoři společenstva jsou oprávněni rozvrhnouti schodek podle bilanční passivity mezi členy a požadovati od nich na vyrovnání jeho příplatek v mezích členského ručení bez zavedení soudního rozvrhového řízení a bez předchozího zpeněžení veškerého majetku družstevního.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 1. dubna 1925 Rv I. 154/25.
Zemský soud civ. v Praze Ck XIXa. 333/24.)
Důvody 3. stolice:
Dovolatelka vytýká, že likvidatoři nejsou oprávněni doplatky požadovati dříve, než se zpeněží celý majetek družstva, ježto by jinak šlo nikoli o likvidaci, nýbrž o požadování příspěvků za tím účelem, aby zaplaceny byly dluhy družstva, při čemž by jmění družstva zůstalo neztenčeno. Na družstvo není uvalen konkurs a nejde tu také o případ uvedený v § 15 nařízení ze dne 21. 3. 1918 č. 105 ř. z., takže podle § 18 tohoto nařízení odst. 3. platí o likvidaci družstva jen předpisy zákona z 9. 3. 1873 č. 70 ř. z., podle něhož jak soudové nižší správně dovodili, není rozvrh doplatků nespornou cestou (schválením soudu za účelem zavedení rozvrhového řízení ve smyslu §§ 62 až 65 zák.) obligatorním. V tomto zákoně pak není způsob likvidace blíže předepsán a ani z povahy likvidace nelze dovozovati, že by rozvrh doplatků stati se mohl jedině až po zpeněžení veškerého jmění. Podmínkou pro rozvrh doplatku jest průkaz, že společenské jmění nestačí k uspokojení věřitelů. Zda je tu taková passivita, lze posouditi i před zpeněžením jmění; to připouští cit. nařízení č. 105 ai 1918 pro případy jím upravené a obsahuje v § 12 i opatření pro ten případ, že od členů bude vybráno více, než je ku krytí schodku definitivně třeba. Patrně, že podkladem pro požadování doplatků může býti i tak zv. passivita bilanční a není správným názor dovolatelčin, že vyšetřením passivity bilanční zjišťuje se pouze dočasná neschopnost k placení.
Jde o to, zda v tomto případě lze bilanční passivitu vzíti za podklad. Družstvo uvedlo, že podle bilance poslední obnášel schodek 1122846 Kč a že likvidatoři tuto ztrátu rozvrhli na členy a vyžádali si doplacení ve výši 50% členského ručení. Žalovaná to doznala a nenamítala, že požaduje se na ní snad více. Nezbylo tedy než žalovanou podle prosby žalobní odsouditi.
er.

Citace:

Likvidatoři společenstva jsou oprávněni. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1925, svazek/ročník 7, číslo/sešit 4., s. 36-37.