Č. 6222.

Policejní právo trestní. — Ochrana nájemníků
(Slovensko): Podáním trestního znamení pro přestupek zák. o ochraně nájemníků u úřadu pro potírání lichvy nepřerušuje se promlčení.
(Nález ze dne 13. ledna 1927 č. 412.)
Věc: Koloman L. v Bratislavě proti ministru s plnou mocí pro
správu Slovenska o přestupek zákona o ochraně nájemníků.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: — — — — — — —
St-l byl uznán vinným přestupku § 20 odst. 2 zák. o ochraně nájemníků z 26. dubna 1923 č. 85 Sb. Není sporu o tom, že čin, v němž shledána byla skutková podstata tohoto přestupku, byl spáchán 27. září 1923. Oznámení o tom bylo Františkem H. podáno u úřadu pro potírání lichvy dne 21. března 1924, a obviněný byl u tohoto úřadu téhož dne
vyslechnut. Oznámení bylo postoupeno po té policejnímu ředitelství v Bratislavě, k němuž došlo 1. dubna 1924. Žal. úřad v nař. rozhodnutí dovozuje, že úřad pro potírání lichvy jest pomocným orgánem polic. úřadu a že tudíž u něho může trestní oznámení býti podáno se stejným
účinkem jako u polic. úřadu samého a že proto v době podání trestního oznámení dne 21. března 1924 ještě neuplynula promlčecí lhůta. Nss nemohl právnímu názoru v těchto vývodech projevenému přisvědčiti.
Dle § 31 zák. o přestupcích (zák. čl. XL : 1879) promlčuje se
možnost zahájiti trestní řízení pro přestupek, pokud zvláštní zákon jinak neustanovuje, v šesti měsících. Dle § 108 zák. čl. V : 1878, jehož jest ve smyslu § 12 zák. čl. XL : 1879 užíti i o přestupcích, přerušuje se promlčení usnesením neb opatřením soudu, jež směřuje pro spáchaný přestupek proti pachateli; přerušení promlčení nastane tedy jenom usnesením nebo opatřením příslušného trestního soudu. Podle toho nestačí k přerušení promlčení o sobě ani podání trestního oznámení, ani vyslechnutí obviněného orgánem jiným než příslušným trestním soudem (pokud ovšem výslech nestal se z příkazu tohoto soudu).
V daném případě byl tudíž trestný čin st-li za vinu kladený, který spáchán byl 27. září 1923, promlčen již v době, kdy trestní oznámení o něm došlo k polic. ředitelství jako trestnímu soudu první stolice (t. j. 1. dubna 1924). Dle nadpisu IX. hlavy a dle úvodní věty § 105 zák. čl. V : 1878 jest však promlčení trestního činu důvodem vylučujícím zavedení trestního řízení i možnost odsuzujícího rozsudku (srovn. nál. Boh. 5.004/25 adm.).
Řídě se těmito úvahami, shledal nss, že nař. rozhodnutí, vyslovující, že promlčení trestného činu, st-li za vinu kladeného, nenastalo, a ukládající policejnímu trestnímu úřadu I. stolice provedení trestního řízení ve věci, založeno jest na nesprávném právním posouzení věci.

Citace:

č. 6222. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 218-219.