Č. 6285.

Učitelstvo: * Nárok učitele veřejné školy národní na zápočet doby do služebního postupu ve smyslu poslední věty § 7 zákona č. 470/1919 nemůže úřad odmítnouti z toho důvodu, že jde o dobu před 25. červencem 1914.
(Nález ze dne 5. února 1927 č. 2062.)
Prejudikatura: Boh. 4090/24 adm.
Věc: Adolf S. ve D. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran počátku služební doby.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: St-l složil zkoušku učitelské dospělosti dne 7. července 1911. Od 23. března 1912 do 3. dubna 1913 působil jako výpomocný učitel a od 15. září 1913 jako zatímní učitel. Od 23. července 1914 do 31. října 1918 konal voj. službu. Dne 26. dubna 1915 složil zkoušku způsobilosti pro ob. školy a bylo vysvědčení o této zkoušce 13. dubna 1920 opatřeno poznámkou, že má ve smyslu § 7 zák. č. 470 ex 1919 stejnou právní působnost, jako by bývalo bylo vydáno v listopadu 1914.
Zšr v Praze rozhodnutím z 22. května 1925 nevyhověla žádosti st-le, aby mu na základě § 7 zák. č. 470 ex 19 byla započtena doba od složení zkoušky dospělosti (7. července 1911), po případě od 1. srpna 1911 do 23. března 1912, po kterou dobu nekonal ani voj. ani škol. službu, pro služební postup podle zák. č. 274/19 a aby následkem toho jeho zařadění do služ. třídy bylo upraveno, a to proto, poněvadž zák. č. 470 z r. 1919 podle ustanovení § 10 platí dnem vyhlášení se zpětnou platností pouze na den 25. července 1914, takže není v tom případě v zákoně základu pro započtení zmíněné služ. doby od 1. srpna 1911 do 23. března 1912. Odvolání podané st-lem bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodu rozhodnutí zšr-y.
Stížnost vytýká nař. rozhodnutí nezákonnost uvádějíc, že okolnost, že zákon č. 470 ex 1919 nabývá účinnosti 25. července 1914, má jedině ten důsledek, že služ. doba na základě tohoto zákona získaná se započítává teprve od 25. července 1914, pokud se týče 1. srpna 1914 a že teprve od tohoto okamžiku může způsobiti zvýšení požitků, neznamená to však, že by doba, ležící před 25. červencem 1914, nemohla býti vůbec započítána. Toto stanovisko stížnosti uznal nss správným z těchto úvah:
Není sporu o tom, že st-l je učitelem oné kategorie, o níž mluví § 7, věta prvá a druhá zák. č. 470/1919. O takovýchto učitelích pak nařizuje zák. v § 7, poslední větě, že se jim započítají všechna léta voj. služby i dosavadní školské praxe do služ. postupu podle zák z 23. května 1919 č. 274 Sb. tak, jako kdyby byli nastoupili službu prvého dne měsíce, následuj. po složení zkoušky dospělosti. Výhodu tuto odpírá nař. rozhodnutí st-li jedině proto, poněvadž zák. č. 470/1919 podle § 10 platí ode dne vyhlášení se zpětnou působností na den 25. července 1914. To je ovšem pravda; avšak to znamená, že ode dne vyhlášení zákona, t. j. ode dne 11. srpna 1919 poskytují se výhody ze zákona toho plynoucí, ke dni 25. července 1914, že výhody podle zákona toho příslušející jeví svoje účinky ode dne 25. července 1914. Výhody plynoucí z § 7, posl. věty nejsou časově nijak omezeny, zejména nikoliv v tom směru, že by »dosavadní školská praxe« a »prvý den měsíce následujícího po složení zkoušky dospělosti« musily spadati do doby po 25. červenci 1914. Z toho jde, že výhoda posl. věty § 7 vztahuje se i na dobu ležící před tímto dnem, že však ovšem důsledky z výhody takové plynoucí mohou jeviti svoje účinky teprve ode dne 25. července 1914.
Je tu tedy — jak stížnost správně uvádí — stav podobný, jaký se při různých jiných výhodách co do zápočtu služ. doby faktické nebo fiktivní dostavuje na základě zákonů podobných, na příklad na základě zák. o zápočtu vál. pololetí č. 457/19 a zák. č. 222/1920 o propočtení služební doby. Prve uvedený zák. č. 457/19 nabyl podle § 9 účinnosti dnem 7. srpna 1919 a poskytuje výhody svého § 1 atd. také v příčině doby ležící před účinností zákona (válečné roky 1914 až 1918), ovšem tak, že podle § 8 zák. výhody ty nabývají platnosti dnem 1. října 1918, jinými slovy: zákon započítává fiktivní dobu za roky 1914 až 1918, avšak výsledek toho projevuje se teprve ode dne 1. října 1918. Podobně zák. 222/20 (a prov. nař. č. 666/20) nabyl podle svého § 6 a § 28 prov. nař. účinnosti dnem 1. ledna 1921, což nevadí tomu, aby na základě zákona toho byla započítána a propočítána služ. doba ležící před tímto termínem, ovšem tak, že — podle § 17 odst. 2 prov. nař. — započtení a propočtení se provede ke dni 1. ledna 1921, takže výhody zákonem poskytnuté projeví svoje účinky teprve tímto dnem.
Pokud by snad žal. úřad shledával důvod pro svoje rozhodnutí v tom, že ve sporné době st-l nekonal vůbec ani vojenskou ani školskou službu, stačí poukázati na právní názor vyslovený nss-em, Boh. 4090/24 adm., že není podmínkou zápočtu podle závěrečné věty § 7 zák. č. 470/ 19, aby doba služební, která se započítává, jako by byla započala od 1. dne měsíce následujícího po výkonu zkoušky učitelské dospělosti, skutečně byla absolvována.

Citace:

č. 6285. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 327-329.