Č. 6379.

Nemocenské pojišťování (Slovensko): O ručení nástupce v podniku za nezapravené nemocenské příspěvky z doby předchůdcovy.
(Nález ze dne 8. března 1927 č. 4707.)
Věc: Okresní dělníky pojišťující pokladna v T. proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem z 3. září 1925 potvrdil okr. úřad v Trenčíně usnesení okr. dělníky pojišťující pokladny v T. z 9. března 1925, kterým byla Vincenci S., jakožto nástupci v podniku Karla B. uložena náhrada nedoplatků nemoc. poj. příspěvků v úhrnné částce 2429 Kč 10 h (správně 2067 Kč 58 h) podle §u 46 zák. čl. XIX: 1907, resp. § 21 min. nař. č. 4790:1917 s odůvodněním, že dle úřední zprávy obecního notariátu v R. z 9. srpna 1925 Vincenc S. a jeho manželka odkoupili z majetku Karla B. celých 100 jiter pozemků jako hlavní částku hospodářství a v důsledku této okolnosti se stali hlavním podnikatelem čili majitelem a jako takový jsou zodpovědni za předmětné příspěvky. K odvolání Vincence S. zrušilo min. soc. péče nař. rozhodnutím výměr okr. úřadu z těchto důvodů: »Totožnost podniku předpokládá totožnost živn. odvětví, místa pracovních prostředků a řízení. V daném případě jest však totožnost místa a pracovních prostředků vyloučena, neboť jak ze spisů je patrno, S. koupil pouze část původního hospodářství. Z těchže důvodů nelze mluviti o totožnosti řízení. Pouhá totožnost živn. odvětví nemůže však stačiti k určení totožnosti podniku.«
O stížnosti navrhující zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost, uvážil nss toto:
§ 21 min. nař. č. 4790 z r. 1917 stanoví v odstavci 3., že za nedoplatky pojistných příspěvků a legitimačních poplatků zodpovědným je nejen původní dlužník, nýbrž i každý, kdo toho kterého času je majitelem podniku — (nástupce v podniku). Ohledně této povinnosti posouditi se má totožnost podniku, pokud se týče okolnost, provozuje-li nástupce podnik původního dlužníka, dle daných okolností. Dle tohoto předpisu jest předpokladem ručení nástupce v podniku za nedoplatky příspěvků nemocenských svého předchůdce, aby nástupce provozoval podnik původního dlužníka, t. j. totožnost podniku po stránce objektivní.
Otázku totožnosti podniku Karla B. a Vincence S. zodpověděl si žal. úřad záporně vycházeje z názoru, že totožnost podniku předpokládá nejen totožnost živn. odvětví, nýbrž i místa pracovních prostředků a řízení — jichž totožnost popřel — přikládal tedy rozhodující význam pro řešení otázky totožnosti podniku i jeho rozsahu a způsobu provozu. Tato hlediska pro posouzení totožnosti podniku považuje nss za správná, poněvadž nelze logicky mluviti o tom, že nástupce »provozuje podnik původního dlužníka«, jsou-li tu podstatné různosti v těchto, žal. úřadem vytčených kriteriích, t. j.v rozsahu a způsobu provozu.
Zda v konkrétním případě takovéto podstatné různosti tu jsou, posuzuje úřad »dle daných okolností« (§ 21, odst. 3 cit. nař. č. 4790/1917) a může nss úsudek, k němuž úřad tu dojde přezkoumati toliko s hlediska § 6 odst. 2 zák. o ss. — — — — —

Citace:

č. 6379. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 510-511.