Č. 6427.Dávky za úřední úkony. — Živnostenské právo. — Samospráva obecní: Za živnostensko-právní schválení přestavby obecní plynárny lze obci předepsati dávku podle zák. č. 53/1925.(Nález ze dne 24. března 1927 č. 6054).Prejudikatura: Boh. 6426/27 adm.Věc: Městská obec O. proti zemské správě politické v Opavě o dávku za úřední výkony.Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné. Důvody: St-lce byly výměry osp-é v O. ze 13. listopadu 1925 a z 10. února 1926 ze živn.-úředního schválení přestavby měst. plynárny, resp. povolení k postavení skladiště pro oleje a benzol podle zák. ze 3. dubna 1925 č. 53 Sb. a pol. 13 sazby C vlád. nař. z 18. června 1925 č. 163 Sb. předepsány dávky za úřední úkony. Odvolání vytýkající, že plynárna jest veř. podnikem a že její přestavba se stala ve veř. zájmu, takže nelze ve smyslu § 1 cit. zák. dávku za úř. úkony vybírati, byla nař. rozhodnutími zamítnuta, poněvadž se jedná v daném případě o úř. úkon ve věci správní, který se stal nejen v zájmu všeobecném (veřejném), nýbrž také v soukromohospodářském, neboť měst. plynárny jsou nesporně podnikem sloužícím ke zvýšení příjmů obecních, třeba že vedle toho jsou také podnikem, zřízeným v zájmu veřejném. Nejlepším důkazem, že podnik jest veden jako soukromohospodářský, jest ta okolnost, že by se měst. zastupitelstvo jistě nebylo rozhodlo k provedení tak rozsáhlé, nákladné a město velmi zatěžující přestavby plynáren, kdyby nebyla dána záruka, že by mimořádné výlohy asi ve výši 3000000 Kč nebyly zúrokovány dodáváním plynu soukromníkům, takže se přestavba stala v úmyslu zisku.Stížnosti k nss-u podané opětně vytýkají, že obecní plynárna jest veř. podnikem a že obec přestavbou plynárny, resp. postavením skladiště pro oleje a benzol sledovala úkoly veřejné, totiž usnadnění veř. osvětlování, v případě prvém také zlepšení hygienických poměrů dělníků v plynárně zaměstnaných a ohledy úsporného hospodaření teplem, tedy zájmy všeobecně národohospodářské, takže ve smyslu odst. 1 § 1 cit. zák. dávka nemohla býti předepsána.Stížnosti neshledal nss důvodnými.Nss vyslovil ve svém nál. Boh. 6426/27 adm. právní názor, že za udělení oprávnění a poskytnutí výhod ve věcech správních lze podle § 1 odst. 1 zák. č. 53/25 vybírati dávku za úřední úkony bez ohledu na to, zdali pro udělení oprávnění neb poskytnutí výhod byl směrodatný zájem veřejný.V daném případě byly dávky ve smyslu pol. C 13 vlád. nař. 163/22 uloženy za schválení živn. provozovny.Podle §§ 25 a 32 živn. ř. jest ke zřízení resp. změně provozovny v případech tam uvedených zapotřebí úředního schválení a nemůže před udělením tohoto schválení dotyčná provozovna býti zřízena resp. změněna. Nabude tedy strana povolením ve smyslu § 25, resp. 32 živ. ř. oprávnění ke zřízení, resp. ke změně provozovny. Jde tudíž při takovémto úředním aktu o udělení oprávnění ve smyslu odst. 1 § 1 zák. č. 53/25, u něhož, jak shora uvedeno, netřeba zkoumati, zdali se stalo ve veřejném zájmu či podstatně v zájmu soukromém.Nemohl proto nss již z toho důvodu shledati důvodnou námitku stížnosti, že uvedená povolení byla vydána v zájmu veř., ježto prý obec sledovala změnou provozovny úkoly jí obecním zřízením svěřené. Zákon neobsahuje ani žádného zvláštního ustanovení, z něhož by mohla obec odvozovati z důvodu provádění veř. úkolů jí zákonem svěřených nějaké osvobození od dávky z úředních úkonů, jak tomu jest ku př. při určitých státních poplatcích.