Č. 6329.


Církevní věci. — Samospráva obecní. — Řízení před nss-em (Slovensko): Politická obec není legitimována ke stížnosti do rozhodnutí žup. úřadu, kterým byla církevní obci uložena povinnost hraditi určité výlohy k účelům kultovým.
(Nález ze dne 22. února 1927 č. 3364).
Věc: Obec Z. proti župnímu úřadu v Nitře stran hrazení části výloh vzniklých opravou kostela a fary a stěhovacích výloh organisty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Do školského a církevního rozpočtu církevní obce K. na r. 1923 pojaty byly mimo jiné výlohy za nádenickou práci při opravě kostela a fary a za dovoz materiálu k zmíněné opravě a konečně výlohy za přestěhování učitele-organisty a bylo usneseno, že z výloh těch má obec Z. nésti: a) za nádenickou práci 1347 Kč 13 h, b) za dovoz materiálu 656 Kč a 130 Kč a c) za přestěhování organisty 299 Kč 60 h.
Odvolání obce Z. z tohoto rozpočtu bylo rozhodnutím biskupského úřadu v Nitře ze 14. prosince 1922 zamítnuto a zmíněné obnosy byly pak rozvrženy farním úřadem v K. ve formě přirážky k stát. daním na jednotlivé poplatníky obce Z. a dle spisů později exekučně vymáhány.
Podáním de pres. 27. listopadu 1923, označeným jako odvolání, žádala obec Z., aby na žádost nitranského biskupství povolená exekuce k vymožení zmíněných výloh v obnose 2000 Kč byla zastavena, a to jednak proto, že adm. exekuce nemůže míti místa, poněvadž otázku, je-li biskupství v Nitře jako patron kostela a fary v K. oprávněno žádati příspěvek na opravu kostela a fary, nepatří řešiti adm., nýbrž soud. úřadům, jednak proto, že požadavek biskupství je neoprávněný, poněvadž obec Z. od lidské paměti nikdy nepřispívala k udržovacím výlohám kostela a fary a patronátní výlohy jsou věcné závazky obtěžující vlastníka pozemku, případně pozemek sám, bez ohledu na to, komu náleží. Pozemky v obci Z. jako pozemky zemanské byly od těchto závazků osvobozeny. Nemůže tedy biskupství nitranské od obce příspěvky žádati, a to již také proto, že občané právě z důvodu, že takové výlohy nenesou, přispívají k ostatním dôchodkům církve dvakrát větším obnosem, než ostatní církevníci.
Okr. úřad v Bánovcích rozhodnutím z 11. května 1924 žádost za zastavení exekuce zamítl a vyslovil, že církevní obec Z., resp. církevníci jsou povinni obnos 2432 Kč 10 h pod následky exekuce do 15 dnů zapraviti. Rozhodnutí svoje odůvodnil v podstatě takto: Církevního organistu-učitele je podle § 1 zák. čl. XXVII. z r. 1907 považovati za veř. úředníka a jako takovému přísluší mu náhrada za přestěhování, což školská stolice i biskupský úřad uznal. Obnos byl řádně pojat do rozpočtu, který byl biskupským úřadem jako příslušnou vrchností schválen a nabyl proto právní moci. Církevní obec jako korporace nemůže býti sprostěna příspěvků z důvodu, že jednotliví její občané jako zemani platí dvojnásobnou štolu organistovi, zvláště když eventulní výhoda jednotlivců není prokázána. Důvod, že církevní obec Z. od dávných časů žádných výloh nenesla, což se zakládalo na zemanství jejích občanů, v demokr. státě neospravedlňuje jejich vynětí z povinnosti platební, když nyní není rozdílu mezi občany a když nelze osvoboditi celou círk. obec na základě neexistujících práv jednotlivců. Podle nař. č. 327 z r. 1802 ruční práci a povozy dávají církevníci, ostatní náklad nese patronát. Pokud není v kanonické visitaci uvedeno, že církevníci v Z. jsou od této povinnosti osvobozeni, jsou povinni takové výhody nésti i podle nař. býv. uher. min. vyuč. č. 79113/1897, jak rozhodla i býv. kurie pod č. 2634/1908.
Odvolání stěžující si obce z tohoto rozhodnutí župní úřad v Nitře nař. rozhodnutím zamítl z důvodů rozhodnutí prvé stolice.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Podle ustanovení § 2 zák. o ss přísluší nss-u rozhodovati v každém případě, když kdo praví, že mu bylo protizákonným rozhodnutím neb opatřením některého úřadu správního v právech jeho ublíženo. Stížnost vidí takové nezákonné rozhodnutí v nař. rozhodnutí žal. úřadu, o němž se domnívá, že ukládá stěžující si politické obci Z. povinnost přispěti určitým obnosem k hrazení výloh za nádenickou práci a dovoz materiálu při opravě kostela a fary v K. a za přestěhování učitele-organisty — a namítá pak proti němu, že st-lka jako politická obec nemůže býti v daném případě v právním poměru s nitranským biskupstvím — patronem zmíněného kostela — a že by se mohlo jednati toliko o závazek církevní obce, která však s politickou obcí nesplývá a nemůže proto st-lka nikterak býti povinna nésti závazky církevní obce.
Stížnost jest na omylu, když myslí, že rozhodnutím, které napadá, byla st-lce nějaká povinnost uložena a že jí tím bylo v jejích právech ublíženo. Jak ze správních spisů je vidno, úřad I. stolice jednaje o sporné věci uložil povinnost přispěti určitým obnosem k úhradě výloh za nádenickou práci a dovoz materiálu při opravě kostela a fary v K. a za přestěhování učitele-organisty církevní obci, resp. církevníkům obce Z. Rozhodnutí, toto bylo pak starostovi politické obce Z. dodáno — jak z jeho obsahu je vidno — jenom k tomu účelu, aby o něm zpravil církevníky obce Z. Nař. rozhodnutím bylo pak rozhodnutí I. stolice potvrzeno z jeho důvodů. Neuložilo tedy také toto rozhodnutí stěžující si politické obci povinnost náhrady nějakých výloh, nýbrž pouze — jak z jeho obsahu je vidno — církevníkům obce Z.
Je tedy stížnost založena na náhledu, že žal. župní úřad svým rozhodnutím uložil politické obci Z. povinnost přispěti určitým obnosem k úhradě výloh za nádenickou práci a dovoz materiálu při opravě kostela a fary v K. a za přestěhování učitele-organisty, bezdůvodná a slušelo ji proto zamítnouti, aniž pak bylo třeba zabývati se námitkami stížnosti.
Citace:
č. 6329. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 414-416.