Č. 6293.Pozemková reforma: * Plocha věnovaná rozmnožování zušlechtěných semen obilních přestává býti plochou věnovanou hospodářství zemědělskému v širším smyslu.(Nález ze dne 8. února 1927 č. 27304/26).Prejudikatura: Boh. 1133/22 a 3511/24 adm.Věc: Dr. Vojtěch Sz. v L. proti státnímu pozemkovému úřadu o vyloučení ze záboru dle § 3 lit. a) záb. zák.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Podáním z 28. února 1924 zakročil st-l o vyloučení určitých nemovitostí ze záboru dle § 3 a) záb. zák. uváděje, že jde o stanici k zušlechťování semen jakožto právně i hospodářsky samostatný objekt. — — — —Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad st-lovu žádost z důvodu, že nejde o objekt po rozumu § 3 a) záb. zák.O stížnosti nss uvážil:Podle ustálené judikatury nss-u předpokládá vyloučení dle cit. §, aby šlo v prvé řadě o objekt, aby objekt ten byl právně i hospodářsky samostatný a nesloužil hospodaření na zabraných nemovitostech: všecky tyto náležitosti musí býti společně splněny, aby bylo lze mluviti o objektu ze záboru vyloučeném. Objektem rozuměti jest samostatné hospodářské jednotky, jichž hospodářské určení jest jiné, než výroba zemědělská v širším slova smyslu, čítajíc v to i výrobu lesní. Hospodařením na zabraných nemovitostech jest pak rozuměti činnost, směřující k získání přirozených plodů půdy, případně jejich zpracování na tolik, aby se staly odbytelnými, aniž by při tom přestaly býti produkty zemědělskými, a staly se výrobkem průmyslovým. Hospodářsky samostatným je posléz ten objekt, který tvoří dle svého určení sám pro sebe zvláštní předmět hospodaření, vyloučený z rámce celkového hospodaření na zabraném majetku.Nemovitosti, o jichž vyloučení ze záboru st-l podle cit. § 3 a) záb. zák. žádal, zahrnují v sobě jednak plochy, tak zv. zahrádky, věnované odbornému zušlechťování semen (obilních a pícních), jakož i zemáků, jednak pak plochy, používané k osevu semeny takto získanými za účelem rozmnožení jich do té míry, aby mohly býti předmětem trhu. Cílem, k němuž hospodářské obdělávání ploch těch směřuje, jest tudíž získati přirozené plody půdy, obilniny, pícniny a zemáky, tudíž produkty zemědělské. Na této povaze st-lovy činnosti jakožto hospodářského obdělávání půdy za účelem získání jejích přirozených plodů, spadajících v kategorii zeměd. produktů, nemění nic okolnost, že konečným cílem, jejž st-l při tom sleduje, není použití plodů těch podle jejich pravidelného určení, totiž opatřiti výrobky, sloužící bezprostředně k výživě lidí a zvířat, nýbrž jejich upotřebení k setí a sázení, jímž teprve onen konečný účel zemědělské produkce, získati prostředky k výživě, má býti dosažen; tím činnost ta nepřestává býti produkcí zemědělskou dle svrchu vyslovené definice, totiž činností, směřující k získání přirozených plodů půdy jejím hospodářským obděláváním. Produkty takto získané nepřestávají býti tímto svým určením, sloužiti jako pomůcka k další výrobě zemědělské, produkty zemědělskými, a nestávají se tím ještě nikterak produkty průmyslovými.Ale pak je nerozhodno, zda a pokud st-l při původní produkci zemědělské vynakládá zvláštní péči a šetří zvláštní opatrnosti a námahy, předpokládající případně zvláštní odborné znalosti a vědomosti, zařízení a opatření, jakož i náklady, aby výrobkům těm dodal vlastností, jež je činí zvláště způsobilými k onomu dalšímu účelu, sloužiti jako pomůcka k další zemědělské výrobě.Jestliže tudíž žal. úřad, vycházeje z týchž předpokladů, dospěl k závěru, že v daném případě nejde o objekt po rozumu § 3 a) záb. zák. jakožto hospodářskou jednotku, jejíž hospodářské určení by bylo jiné, než zemědělská výroba v širším slova smyslu, a odmítl-li proto vyloučiti ze záboru reklamovanou takto půdu, nelze v jeho výroku spatřovati odpor se zákonem.Dovolává-li se st-l právního názoru, vysloveného v nál. Boh. 1133/ 22 adm., v němž se nss, definuje pojem objektu, zmínil — per parenthesin — o tom, že může tvořiti objekt pozemek, věnovaný pěstění semen nebo květin, je-li pěstění to samostatným účelem, takže lze mluviti o hospodářské jednotce, stačí poukázati k tomu, že, jak z doslovu onoho nálezu patrno, neřešil nss tehdy otázky té, pokud totiž jde o pěstění semen, ex professo jakožto bezprostřední předmět sporu; mimo to z onoho všeobecného jen a blíže nerozvedeného a nekonkretisovaného poznamenání nss-u nelze ještě nikterak důvodně dovozovati, že by nss měl při tom na mysli i případ, o nějž nyní jde, kde předmětem hospodářského obdělávání půdy jest právě dobývání plodů zemědělství polního.Pokud pak posléze st-l brojí proti tomu, že žal. úřad nevyhověl jeho žádosti o vyloučení dle § 3 a) záb. zák. alespoň stran oněch zahrádek, totiž menších ploch, roztroušených mezi ostatní, reklamovanou půdou, a určených k výzkumným účelům v oboru zušlechťování semen a tudíž o plochu, věnovanou výhradně výzkumnictví a pokusnictví, tedy i kdyby mohlo se míti za to, že ploch takových nelze považovati za půdu věnovanou svým hospodářským určením hospodářství zemědělskému, a které by proto snad mohly býti objektem po rozumu § 3 a) záb. zák., poukazuje žal. úřad právem k názoru, vyslovenému již v nál. Boh. 3511/ 24 adm., že otázku, jsou-li splněny podmínky § 3 a) záb. zák., řešiti jest vždy se zřetelem k celému objektu, o jehož vyloučení se žádá, totiž k celku, jejž vlastník ve své žádosti jako hospodářskou jednotku označil; proto nelze spatřovati nezákonitost v tom, že žal. úřad zamítl žádost tu, neshledav, že by zde byly podmínky zákonem požadované stran nemovitostí reklamovaných jako celek, a neuvažoval, nejsou-li zde aspoň při jednotlivých částech onoho celku, a neuznal proto na jejich vyloučení, když vlastníkova žádost v tento způsob konstruována nebyla.