Č. 6344.

Pozemková reforma: O hranicích pravomoci úřadů stran rušení výpovědi dané vlastníkem zabrané nemovitosti hospodářskému správci s hlediska § 22 zák. č. 118/20.
(Nález ze dne 25. února 1927 č. 3168).
Věc: Cukrovar T., akc. spol. v T. (adv. Dr. Alex. Hajno z Michalovců) proti župnímu úřadu v Košicích stran výpovědi hospodářského správce ze služby na zabraném majetku a Ervín J. v T. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran odkladného účinku stížnosti k nss-u.
Výrok: Nař. rozhodnutí župního úřadu v Košicích ze 7. dubna 1925 zrušuje se pro nezákonnost.
Stížnost Ervína J. zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 11. června 1924 oznámil hospodářský správce st-lčin Ervín J. okr. úřadu v S., že dostal ke dni 30. listopadu 1924 ze služby výpověď, tuto výpověď nemůže přijati na vědomí, poněvadž byla mu dána jen proto, že plnil povinnosti uložené mu zákonem z 12. února 1920 č. 118 Sb., pročež si stěžuje a žádá, aby výpověď prohlášena byla za neplatnou.
Při jednání konaném u okr. úřadu dne 18. října 1924 prohlásil právní zástupce Ervína J., že žádá, aby spisy byly předloženy paritní komisi, poněvadž svoji původní stížnost mění v tom smyslu, že zrušení služ. poměru příčí se §§ 10 a 11 zák. č. 305/22 a 64 Úr. N. a též z toho důvodu, že stpú dne 13. září 1924 výpověď nepřijal. Právní zástupce stěžující si firmy navrhl, aby vzhledem k tomu, že hospod. správce změnil svoji stížnost, která se opírala o zák. č. 118/20, byla jeho stížnost odmítnuta a odkázána řádnému soudu.
Okr. úřad v S. vynesl pak rozhodnutí, jímž žádost Ervína J. odmítl, poněvadž jest diplomovaným hospodářským správcem, k rozhodováni o výpvědi těchto osob jest pak ve smyslu § 15 zák. čl. XXVI: 1900 příslušný řádný soud, jak také rozhodla paritní komise usnesením ze 7. března 1924. Z tohoto rozhodnutí podal Ervín J. k župnímu úřadu v Košicích odvolání — — —, načež žal. úřad v Košicích nař. rozhodnutím ze 7. dubna 1925 na základě § 22 zák. č. 118/20 rozhodnutí okr. úřadu zrušil, výpověď danou Ervínu J. prohlásil za neplatnou a co do případných nároků na odškodné poukázal Ervína J. na řádný soud.
Podavši do tohoto rozhodnutí stížnost k nss, zažádala firma cukrovar v T. u župního úřadu v Košicích, aby jí ve smyslu § 17 zák. o ss byl povolen až do rozhodnutí o této stížnosti odklad výkonu nař. rozhodnutí.
Rozhodnutím z 19. října 1925 župní úřad žádosti této vyhověl, odvolání Ervína J. z tohoto rozhodnutí pak ministr pro Slov. nař. rozhodnutím z 28. listopadu 1925 č. 50267/25 zamítl.
O stížnostech podaných jednak cukrovarem v T. do rozhodnutí župního úřadu v Košicích ze 7. dubna 1925, jednak Ervínem J. do rozhodnutí ministra pro Slov. z 28. listopadu 1925 uvážil nss:
Ervín J. podal proti výpovědi, dané mu stěžující si firmou, k okr. úřadu stížnost na základě § 22 zák. č. 118/20 žádaje, aby výpověď byla prohlášena za bezúčinnou, poněvadž byla dána z důvodu, že plnil povinnosti uložené mu jakožto zaměstnanci na zabraném majetku cit. zákonem č. 118/20. Při jednání u okr. úřadu dne 18. října 1924 prohlásil pak Ervín J. svým právním zástupcem, že zrušení jeho služ. poměru příčí se ustanovení §§ 10 a 11 zák. č. 305 z roku 1922 a nař. č. 64 Úr. N. a jest neúčinné též z toho důvodu, že stpú výpověď nepřijal, pročež svoji stížnost mění v tom smyslu, že žádá, aby spisy předloženy byly paritní komisi. Tímto svým prohlášením Ervín J. svoji původní stížnost, podanou ve smyslu § 22 zák. č. 118/20, odvolal a vznesl na okr. úřad petit zcela jiného obsahu. Rozhoduje o tomto novém petitu, když petit původní odvolacím prohlášením Ervína J. odpadl, vyslovil okr. úřad, že této nové žádosti Ervína J. nevyhovuje a to v podstatě z důvodu, že k rozhodování o platnosti výpovědi, dané hospod. správci, jest příslušný řádný soud. Proti tomuto výroku okr. úřadu, odmítajícímu meritorně rozhodovati o platnosti výpovědi dané Ervínu J., podal Ervín J. odvolání, v němž dovozoval, že okr. úřad měl o platnosti výpovědi rozhodovati věcně na základě důvodů, jimiž platnost výpovědi při jednání dne 18. října 1924 nově popřel, vznesl jako odvolací petit žádost, aby žal. úřad rozhodl, že okr. úřad totiž par. komise jest kompetentní ve věci rozhodovati, a aby nařídil, aby okr. úřad ve věci samé rozhodl.
Těmito skutečnostmi, t. j. prohlášením Ervína J. při jednání dne 18. října 1924, obsahem výroku okr. úřadu a petitem odvolání Ervína J. byl vymezen spor, jejž žal. úřadu bylo řešiti, v otázku, zda jest okr. úřad příslušný rozhodovati meritorně o platnosti výpovědi, popřené Ervínem J. nikoliv z důvodu § 22 zák. č. 118/20, nýbrž z důvodů uvedených Ervínem J. při jednání dne 18. října 1924, po případě, zda jest či není okr. úřad povinen postoupiti spisy k jednání o námitkách Ervína J. proti platnosti výpovědi paritní komisi.
Přes tuto hranici nemohl žal. úřad rozšířiti svoji působnost, nejsa jmenovitě oprávněn vydávati ke škodě stěžující si firmy výrok, jímž prohlašuje výpověď danou Ervínu J. za neplatnou s hlediska § 22 zák. č. 118/20. Dle cit. ustanovení rozhoduje župní úřad o účinnosti výpovědi, jejíž platnost z důvodu § 22 se popírá, výhradně jako instance odvolací, v daném případě však meritorní výrok instance prvé o účinnosti výpovědi s hlediska § 22 vůbec vydán nebyl, takže rozhodnutí župního úřadu jest rozhodnutím vydaným per saltum a tedy již z tohoto důvodu nezákonným. Mimo to jeví se rozhodnutí to porušením procesních práv stěžující si firmy, jichž firma nabyla prohlášením Ervína J. z 18. října 1924 v tom směru, aby nebylo rozhodováno o platnosti výpovědi s hlediska § 22 zák. č. 118/20, když stížnost tohoto obsahu vzal Ervín J. zpět, a žal. úřad, jak o tom znění § 22 cit. zák. č. 118/20 neponechává pochybností, není oprávněn zaměstnancům na zabraném majetku poskytovati ochranu dle tohoto ustanovení ex officio, nýbrž toliko na zakročení zaměstnance, jenž ochrany té se dovolává.
Vytknutým postupem ocitl se župní úřad v Košicích v rozporu s právním řádem, pročež bylo jeho rozhodnutí ze 7. února 1925 zrušiti dle § 7 zák. o ss.
Výrokem tímto stala se zároveň bezpředmětnou stížnost Ervína J. brojící do rozhodnutí ministra pro správu Slov. z 18. listopadu 1925, jímž stížnosti podané k nss-u cukrovarem v T. do cit. rozhodnutí župního úřadu v Košicích přiznán byl až do vyřízení nss-em odkladný účinek.

Citace:

č. 6344. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 447-449.