Č. 6398.

Státní zaměstnanci (Slovensko): O služebním postavení státních lesních (horárů) na Slov. a o propočtení jejich služ. doby.
(Nález ze dne 15. března 1927 č. 5091.)
Věc: Josef Š. v M. (adv. Dr. Bedř. Klenka z Prahy) proti ministerstvu zemědělství o propočtení služ. doby.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušují se pro nezákonnost.
Důvody: Vyřizujíc přihlášku st-le, lesního v M., o propočtení služ. doby, vyslovilo min. zeměd. rozhodnutím ze 7. prosince 1921, že mu započítává na základě ustanovení zákona č. 222/20, resp. nař. č. 666/1920 z jeho celkové služ. doby do státní služby pro zařazení a postup jak následuje: — — — — — celkem ke dni 1. ledna 1921 2 roky, 7 měsíců, 5 dní. Současně vysloveno, že na základě započítání přísluší st-li podle zák. č. 541/1919 dnem 1. ledna 1921 požitky 4. stupnice plat. X. hodn. třídy s příslušným míst. i drah. přídavkem a že proň vyplývá nárok na zařazení do IX. hodn. třídy ke dni 26. května 1924.
Později podané žádosti st-lově, aby mu započtena a propočtena byla také služ. doba před 1. červencem 1919 podle lhůt, stanovených pro časový postup v úřednické skupině »D«, jmenované min. nař. rozhodnutím nevyhovělo. Svůj zamítavý výrok odůvodnilo pak takto:
»Zákonem ze 17. února 1920 č. 137 Sb. se ustanovuje, že platnost zák. z 25. června 1919 č. 374 Sb. rozšiřuje se na státní lesní při správě stát. lesů a statků s podmínkou, že absolvovali některou nižší lesnickou školu a vykonali státní zkoušku pro technickou službu pomocnou a ochrannou. § 2 téhož zák. pak ustanovuje, že zařadění do příslušných stupnic platových XI. až IX. hodn. třídy vykoná se podle stavu a s účinností od 1. července 1919. Z těchto ustanovení vyplývá toto: Před účinností zákona ze 17. února 1920 č. 137 Sb. nedostačovalo absolvování horárské školy a složení zkoušky pro techn. službu pomocnou a ochrannou, jakožto plná kvalifikace pro dosažení úřednické skupiny. Teprve tímto zákonem bylo stanoveno, že zmíněné vzdělání tvoří kvalifikaci pro zařadění do skupiny D státních úředníků. Dle toho teprve služba ztrávená po 1. červenci 1919 může býti ve smyslu § 2 zák. č. 137 z r. 1920 propočítána dle lhůt časového postupu úřednické skupiny D, nikoli však služ. doba před 1. červencem 1919.
O stížnosti uvážil nss toto:
Jak ze shora vylíčeného děje vysvítá, neprovedl žal. úřad a nechtěl provésti shora uvedenými výroky zařazení st-le do hodn. tříd podle zák. ze 17. února 1920 č. 137 Sb. ke dni 1. července 1919 a neurčil také služ. požitky jeho podle výsledku zařazení toho, nýbrž propočetl mu služ. dobu podle předpisů zák. č. 222/20 a vl. nař. č. 666/20 o propočítání služ. doby stát. zaměstnanců a vyměřil na podkladě těchto předpisů služ. příjmy jeho ke dni 1. ledna 1921.
Otázkou, zda stalo se tak právem či nikoli a odpovídá-li tedy tento postup zákonu, nemohl se nss zabývati, nemaje pro svou kogniční činnost po této stránce dostatečného podkladu v obsahu stížnosti (§§ 2, 5 a 18 zák. o ss) a dlužno proto míti za to, že o st-lových nárocích na započtení a propočtení služ. doby platí normy, jichž žal. úřad sám použil. Mohl proto nss zkoumati toliko v rámci stížnosti, bylo-li propočtení služ. doby st-lovy správně provedeno podle norem těch a postupoval při tom takto:
Stížnost popírá, že bylo propočtení služ. doby st-lovy provedeno správně, a tvrdí v podstatě, že měla býti započtena a propočtena podle lhůt časového postupu ve skupině úřednické nejenom služ. doba ztrávená po 1. červenci 1919, nýbrž veškerá služ. doba jeho a dovozuje to jak z předpisů § 1, tak i z ustanovení § 3, odst. 2 vlád. nař. č. 666 ex 1920 ve spojení se zák. z 26. června 1919 č. 374 Sb. a zákonem ze 17. února 1920 č. 137 Sb.
Nss uznal stížnost důvodnou.
Zákonem z 25. června 1919 č. 374 Sb. přeřaděni byli okresní lesní a lesní příručí ze skupiny podúřednické (zřízenecké) do úřednických tříd hodn. a plat. skupiny D a proveden tak všeobecně přestup této kategorie zaměstnanců státních z poměru podúřednického do poměru úřednického. Zákonem ze 17. února 1920 č. 137 Sb. rozšířena pak platnost zákona toho za určitého předpokladu co do kvalifikace na státní lesní a státní lesní příručí, příručí při správě statků státních a statků a lesů, které jsou ve státní správě a vysloveno v § 2, že se zařadění do příslušných stupnic plat. a to XI.—IX. hodn. třídy vykoná podle stavu a s účinkem od 1. července 1919. Stali se tedy posléz uvedenou všeobecnou zák. úpravou i státní lesní (horarové) na Slov., kteří vyhovují co do kvalifikace podmínce v zákoně blíže stanovené, stát. úředníky skupiny D časového postupu a nutno potom ovšem postupovati při propočtu jejich dosavadní služ. doby bezvýhradně podle předpisu § 3 č. 2 nař. č. 666/20. Tento ustanovuje, že při přestupu na základě všeobecné zákonné úpravy propočítati jest veškerou dobu služební, jež zbývá po odečtení lhůty, stanovené příslušnou zákonnou úpravou pro zařadění (jmenování) do nejnižší hodn. třídy, jakož i že se tato stanovená lhůta zkracuje o čekatelskou dobu, jež platila pro příslušnou skupinu v den, ke kterému se zařadění provedlo, je-li v kategorie úřednické, o niž jde, zavedena čekatelská doba.
Za tohoto stavu práva měla býti propočtena st-li, který byl podle zák. č. 137 z r. 1920 zařazen od 1. července 1919 do X. úředn. třídy hodn. a měl podle názoru žal. úřadu právní nárok na propočtení služ. doby podle zák. č. 222/20, veškerá jeho služ. doba podle § 3 bod 2 odst. 1 a 2 cit. vlád. nař. č. 666/20 a je opačný názor žal. úřadu v rozporu se zákonem.
Na tom nemůže nic měniti ani předpis § 2 zák. ze 17. února 1920 č. 137 Sb., který stanoví, že se vykoná zařazení stát. lesních do příslušných stupnic plat. XI.—IX. hodn. třídy podle stavu a s účinností od 1. července 1919. Jeť normou touto určen toliko termín, od kterého počíná podle vůle zákona přeřadění zmíněných zaměstnanců do kategorie úředníků skup. D a od které doby se stávají zaměstnanci ti úředníky skupiny té, resp. od které doby jim příslušejí platy hodn. tříd. a plat. stupnic, do nichž byli podle délky své celé služ. doby zařaděni (srovnej § 2 zák. č. 137 z r. 1920 ve spojení s §em 2 zák. č. 374 z r. 1919). Jiného nelze z předpisu toho vyčísti a schází v něm zejména jakýkoli podklad pro závěr, že by byla započítatelnou pro zařazení, postup, resp. propočtení jen ona služ. doba jmenovaných lesních, která počíná dnem 1. července 1919. Je proto žal. úřad na omylu, soudí-li, že ve smyslu § 2 zák. č. 137 z r. 1920 může býti propočítána podle lhůt časového postupu úřednické skupiny D teprve služba ztrávená po 1. červenci 1919, nikoli však služ. doba před tímto termínem, a musilo tudíž nař. rozhodnutí zrušeno býti po rozumu § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6398. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 546-548.