Č. 6257.

Obecní zaměstnanci: *Na zaměstnance u obce, který se stal obecním úředníkem ve smyslu zák. č. 443/19 teprve po 31. prosinci 1922, vztahuje se předpis § 7 zák. č. 394/22, i když byl před 31. prosincem 1922 ve službě u obce jako smluvní pomocná síla.
(Nález ze dne 28. ledna 1927 č. 1434.)
Věc: Josef K. ve F. (adv. Dr. Em. Beneš z Prahy) proti zemské správní komisi v Opavě stran drahotních přídavků a přídavků na děti.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l, který byl od 15. července 1917 zaměstnán u obce F. jako smluvní pomocná síla za denní plat, byl dekretem z 31. března 1923 vyrozuměn, že ob. zastupitelstvo jej jmenovalo 23. března 1923 se zpětnou platností od 1. ledna 1923 kancelistou v XI. hodn. třídě, I. stupeň schematu stát. úředníků se zákonnými požitky této hodn. třídy. V důsledku toho vyměřila mu obec jednotný drahotní přídavek podle § 7 zák. č. 394/22.
Když se st-l poukazem k tomu, že se oženil před 1. lednem 1923, děti se mu před tímto dnem narodily a že 1. ledna 1923 již v službě obecní byl, domáhal toho, aby mu drah. přídavek byl vyměřen podle V. rodinné třídy, byla žádost ta zamítnuta a byl st-li zároveň zastaven přídavek na děti.
Rozhodnutí to bylo nař. výnosem potvrzeno.
Stížnost na rozhodnutí to podanou neshledal nss důvodnou.
§ 7 zák. z 20. prosince 1922 č. 394 Sb. stanoví: »Státním zaměstnancům civilním i vojenským, kteří nastoupí státní službu po 31. prosinci 1922, přísluší pouze služné, místní přídavek a jednotný drah. přídavek ve výměře pro svobodné zaměstnance.«
Stížnost namítá, že toto ustanovení se na st-le nevztahuje, poněvadž byl ve službách obce již před 1. lednem 1923. Námitka ta není důvodná.
Na které státní zaměstnance se vztahují předpisy zák. č. 394/22, jest uvedeno podrobně v § 1, v němž jsou vyjmenovány podrobně kategorie státních zaměstnanců, jichž služné se upravuje. Z výpočtu § 1 vyplývá jasně, že zákon upravuje — mimo jiné — požitky akt. stát. úředníků, jichž služné stanoveno bylo v čl. I. § 1 zák. ze 7. října 1919 č. 541 Sb., dále požitky stát. zaměstnanců, náležejících do kategorie podúředníků a zřízenců, jichž služné stanoveno bylo v čl. I § 3 zák. č. 541/19. ČI. I § 1 zák. č. 541/19 upravuje služné aktivních státních úředníků XI. až II. hodn. třídy, čl. I § 3 pak služné podúředníků a sluhů. Z toho je zřejmo, že zákon č. 394 z r. 1922 vztahuje se jen na
Bohuslav: Nálezy správní IX. 8 státní zaměstnance, pro které platí služební pragmatika z r. 1914 a že nevztahuje se vůbec na ostatní zaměstnance ve stát. úřadech a na pomocný kancelářský personál u stát. úřadů, jehož služ. poměry a požitky byly upraveny zvláštními předpisy. Že tomu tak jest, vysvítá z čl. X. zák. č. 541/19, který stanoví, že v důsledku tohoto zákona upraví se poměry a požitky veškerých ostatních zaměstnanců ve státních úřadech, podnicích a fondech státem spravovaných, kteří nespadají pod služ. pragmatiku, podle zásad tohoto zákona.
Má proto zákon 394/22 v § 7 slovy »kteří nastoupí státní službu po 31. prosinci 1922« na mysli všecky osoby, které teprve po 31. prosinci 1922 staly se pragmatikálními státními zaměstnanci, tedy i ty, které už před 1. lednem 1923 byly sice ve státní službě jako pomocné síly kancelářské, nebyly však ve služ. poměru, podléhajícím služ. pragmatice.
O st-li není sporno, že byl jmenován teprve po 1. lednu 1923 úředníkem obecním a že až do té doby byl u obce zaměstnán jen jako smluvní pomocná síla koncelářská. Vztahuje se tedy na něj ustanovení § 7, jehož použíti jest vzhledem k § 19 zák. č. 394/19 obdobně i u ob. úředníků, pokud jde o úpravu služ požitků.

Citace:

č. 6257. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 273-274.