Č. 6220.

Horní právo:K praxi zákona o závodních radách.
(Nález ze dne 12. ledna 1927 č. 311).
Prejudikatura: Boh. 2655/23 a 4588/25 adm.
Věc: Firma .... v T. (adv. Dr. Frant. Frank z Teplic-Šanova)
proti báňskému hejtmanství v Praze (vl. rada Dr. Frt. Kňourek) o rozpuštění závodní rady.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: — — — —
Na základě nál. Boh. 2655/23 adm. a 4588/25 adm. vydal žal. úřad
rozhodnutí, naříkané přítomnou stížností, tohoto znění: V důsledku nál. nss-u pozměňuje se zdejší výnos z 26. října 1923 v ten způsob, že se z něho vypouští část tohoto znění: » ... pokud jejich členství v záv.
radě samovolným vystoupením z práce zrušeno nebylo.« Proti tomuto pozměněnému znění výnosu s výminkou slov »pokud ve svém zaměstnání setrvali«, úplně přejatému ze zdejšího výnosu z 15. dubna 1922 nebyly Richardem M. a spol. činěny námitky v jejich stížnosti z 1. července 1922 na nss, proto vešel zdejší výnos z 15. dubna 1922 potud,
pokud neobsahuje slova »pokud ve svém zaměstnání setrvali«, pokud se týče zdejší výnos z 26. října 1923, ovšem zase jenom potud, pokud neobsahuje slova »pokud jejich členství v záv. radě samovolným vystoupením z práce zrušeno nebylo,« v moc práva.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Přítomný případ úzce souvisí s oběma předchozími spory, jimiž soud tento již se zabýval. Báňské hejtmanství zrušilo výměrem z 15. dubna 1922 výrok báň. rev. úřadu, kterýmž záv. rada byla zrušena, avšak neomezilo se na tento kasatorní výrok, nýbrž uznalo vedle toho ještě, že určití členové této záv. rady, totiž Richard M., Josef G. a Josef
J. mají funkce své podržeti a dále zastávati, »pokud ve svém zaměstnání setrvali.« Tento výrok byl nálezem Boh. 2655/23 adm. zrušen pro formální vadu. Důvodem zrušení byla nejasnost tohoto dodatku. Po té báňské hejtmanství rozhodnutím z 26. října 1923 sporný dodatek změnilo v ten smysl, že nyní zněl: »pokud jejich členství v záv. radě nebylo
samovolným vystoupením z práce zrušeno.« Nss zrušil i toto rozhodnutí nálezem Boh. 4588/25 adm. a to pro nezákonnost. Důvodem zrušení
bylo, že dle takto změněného textování napadeného rozhodnutí mají jmenovaní členové záv. rady ve své funkci setrvati, leda že by dobrovolně z práce vystoupili. Výrok tento se však příčí ustanovení § 11 zák. č. 144/20, podle něhož členství v záv. radě může pominouti i mimo případ dobrovol. vystoupení z práce. Od tohoto nálezu soud., jehož právním názorem byl žal. úřad podle § 7 zák. o ss povinen se říditi, slušelo v nynějším sporu vycházeti.
V rozhodnutí v důsledku tohoto nálezu vydaném však báňské hejtmanství sporný dodatek, »pokud jejich členství nebylo samovolným vystoupením z práce zrušeno«, úplně vymítilo, takže rozhodnutí báňského hejtmanství má nyní toto znění: »Na základě výsledků šetření na to provedených zrušuje báňské hejtmanství na základě § 26 zák. č. 144/
20 nař. výnos báň. rev. úřadu a uznává, že jmenovaní členové záv. rady mají své funkce podržeti a dále zastávati.«
Maje rozhodnouti dnešní spor, musil nss míti na zřeteli, že žádné z obou prvých rozhodnutí neomezilo se na pouhou kasaci výměru rev. báň. úřadu o zrušení záv. rady, nýbrž že žal. úřad učinil předmětem svého rozhodnutí mimo to také otázku, jak dlouho potrvá členská funkce určitých tří členů záv. rady. Ježto otázka tato dostala se jak před forum
báň. úřadů, tak i před nss, musí rozhodnutí dnes naříkané, které jest jen pokračováním řízení předchozího, býti považováno za judikátní výrok o otázce trvání člen. funkce; nejsou tedy případný vývody zástupce žal. úřadu, přednesené při veř. úst. líčení, dle nichž výrok o trvání
členství v záv. radě jest pouhým důsledkem výroku o kasaci zrušení záv. rady, t. j. pouhou připomínkou, jež nemá povahy a významu rozhodnutí o trvání členství určitých členů záv. rady. Procesní souvislost rozhodnutí dnes naříkaného s předchozími judikátními výroky báň. úřadů nedopouští vykládati pasus: »jmenovaní členové mají své funkce podržeti a dále zastávati«, nař. rozhodnutím v platnosti ponechaný v ten smysl, že zrušení záv. rady o sobě nemá na trvání členství jmenovaných tří členů žádného vlivu. Kdyby nař. rozhodnutí mělo jen tento obsah,
jak zastával při veř. úst. líčení zástupce žal. úřadu, slušelo by mu zajisté přisvědčiti a stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou. Ježto však báň. hejtmanství v obou svých prvních rozhodnutích judikátně vymezilo trvání členství jmenovaných tří členů záv. rady, uvedši jediný ze zákonných důvodů zániku členské funkce, a ježto nss ve svém nálezu uznal toto vymezení neúplným a tedy nezákonným, může nyní jíti již jen o to, zdali žal. úřad v rozhodnutí dnes naříkaném řídil se právním
náhledem v tomto nálezu vysloveným, konkrétně řečeno, zdali doplnil svůj výrok tak, aby postihoval všechny zákonné důvody, z nichž členství v záv. radě pomíjí.
Nss nemohl však uznati, že žal. úřad zdejšímu nálezu se přizpůsobil. Žal. úřad vymítil sice ze svého výroku o trvání členské funkce dotčených tří funkcionářů všeliké momenty determinační. Rozhodnutí tomuto nelze však vzhledem k jeho souvislosti s rozhodnutími předchozími rozuměti jinak, nežli že v době, kdy zrušení záv. rady báňským úřadem revírním vyslovené bylo báňským hejtmanstvím zrušeno, členská funkce uvedených tří funkcionářů trvala a že tedy z důvodu okolností časově předcházejících nezanikla. Pro takovýto výrok však žal. úřad neměl podkladu ve spisech, zvláště když strana zúčastněná během řízení opětovně výslovně tvrdila, že určitý zákonný důvod zániku členské funkce vskutku se vyskytl. Nař. rozhodnutí nelze tudíž srovnati se zákonem.

Citace:

č. 6220. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 213-215.