Č. 6368.

Pozemková reforma: Je nezákonné, oznámí-li stpú vlastníku zabraných nemovitostí zamýšlené převzetí takových nemovitostí, k jichž zcizení stpú udělil již souhlas podle § 7 záb. zák.
(Nález ze dne 5. března 1927 č. 4058.)
Věc: Alois kníže z L. v B. (adv. Dr. Jindř. Vaníček z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu o zamýšlené převzetí zabraných nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud se týká též částí parcel č. .... v B. a č. .... ve S., zrušuje se pro nezákonnost, jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. výměrem oznámil stpú st-li, že se rozhodl převzíti určité nemovitosti jeho zapsané ve vložce č. ... česk. desk zem. — — — — —
O stížnosti nss uvážil:
Namítá-li stížnost, že úřad navrhl poznámku zamýšleného převzetí též na nemovitosti, jež mu byly již k účelům poz. reformy odevzdány, neshledal nss stížnost důvodnou. Není sporu o tom, že st-l je dosud knih. vlastníkem odevzdaných nemovitostí. Poznámkou zamýšleného převzetí mělo býti i vůči třetím osobám veřejně vyznačeno, že knihovní vlastnictví st-lovo k uvedeným nemovitostem pomine, ježto stpú se již rozhodl dotčené nemovitosti převzíti, a měly vůči těmto třetím osobám přivoděny býti stejné účinky, jaké má poznámka zamýšleného odepsání nemovitosti od dosavadního knih. těla a poznámka vyvlastnění (§ 9 zák. náhr.). Mohl-li stpú poznámku s těmito účinky vložiti na majetek st-lův před tím, než mu byl odevzdán, tím spíše může tak učiniti po jeho odevzdání. Ani z ustanovení § 26 zák. náhr. nedá se ničeho dovoditi pro stanovisko ve stížnosti zastávané, neboť tato norma stanoví pouze předpoklady, za nichž lze žádati za vklad práva vlastnického pro stát.
Důvodnou shledal však nss námitku, kterou stížnost vytýká, že stpú navrhl poznámku zamýšleného převzetí i na nemovitosti, jež st-l již prodal se souhlasem stpú-u. Jak nss stále judikuje, nemůže stpú oznámiti vlastníku zamýšlené převzetí stran nemovitosti, pro kterou již dříve žádáno bylo za souhlas ke zcizení dle § 7 zák. záb., leč by o žádosti té byl již pravoplatně rozhodl v tom smyslu, že žádaný souhlas se neuděluje. Tím méně ovšem může stpú oznámiti vlastníku převzetí nemovitosti, k jejímuž zcizení souhlas již udělil. Okolnost, že dotčená nemovitost knihovně dosud tvoří část parcely, jejíž druhou část rozhodl se úřad převzíti, neopravňuje úřad, aby oznámení zamýšleného převzetí vztáhl i na onu část, kterou dovolil vlastníku prodati z volné ruky, a kterou převzíti nehodlá. Je věcí úřadu, aby oznámení zamýšleného převzetí formuloval tak, aby jím dotčeny byly jen ty plochy, jež skutečně hodlá převzíti, a aby za tím účelem učinil vše, aby soud jen na tyto plochy poznámku zamýšleného převzetí mohl zapsati. Poněvadž úřad tak neučinil, je rozhodnutí jeho, pokud se týká odprodaných částí z parcel č. kat. ... obce S. a č. kat. .. obce B., nezákonné a bylo je zrušiti, v ostatním však bylo stížnost zamítnouti.

Citace:

č. 6368. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 490-491.