Č. 6426.

Dávky za úřední úkony: I. * Za udělení oprávnění a poskytnutí výhod ve věcech správních lze podle odst. 1. zák. čís. 53/1925 Sb. vybírati dávky bez ohledu na to, zdali pro udělení oprávnění nebo poskytnutí výhody byly směrodatnými také podstatně zájmy veřejné. — II. * Předpis vl. nař. čís. 163/1925, sazba B položka 32 o tom, že lze vybírati dávku za censurní povolení k veř. předvedení filmu, neodporuje § 1, odst. 1. zák. č. 53/1925.
(Nález ze dne 24. března 1927 č. 6053).
Věc: Firmy .... proti ministerstvu vnitra (min. r. Dr. Theodor Anders) o dávku za úřední výkony.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Stěžujícím si společnostem byly nař. výměry podle zák. ze 3. dubna 1925 č. 53 Sb. a položky 32 sazby B. vl. nař. z 18. června 1925 č. 163 Sb. z povolení veř. předvádění filmů předepsány dávky za úřední úkony. — — —
Stížnosti podané na tato rozhodnutí neshledal nss důvodnými.
Položka B 32 zmíněného vl. nař., podle něhož dávka v daném případě byla předepsána, praví, že možno dávku za úřední úkony předepsati za censurní povolení k veř. předvádění filmu. St-lky, které jsou půjčovnami filmů, nevytýkají, že jim nějaké censurní povolení k veř. předvádění filmu, jak je uvedená položka má na mysli, uděleno nebylo, nýbrž namítají jedině, že za censurní povolení právě uvedené nelze vůbec dávku za úřední úkony vybírati, poněvadž jde o úřední úkony, které se staly v zájmu veřejném, kdežto § 1 zák. č. 53/25 podrobuje dávce za úřední úkony jen úřední úkony, pokud se staly v podstatě v zájmu soukromém, jest tedy jedině na sporu, zdali zmíněné ustanovení sazebníka jest v souhlase s §em 1 zmíněného zák.
Podle tohoto zák. ustanovení (odst. 1) možno dávku za úřední úkony předepsati za úřední úkony ve věcech správních, pokud se staly podstatně v zájmu soukromém, jakož i za udělení oprávnění a poskytnutí výhod ve věcech správních. Rozeznává tedy cit. ustanovení zákona již podle své dikce zřetelně dva případy generelní, na něž uvaluje dávku: jednak úřední úkony vůbec za podmínky, že se staly podstatně v zájmu soukr., jednak udělení oprávnění a poskytnutí výhod, kterýžto druhý generelní případ na onu podmínku již vázán není. Že si zákon tuto dikci zvolil úmyslně a že následkem toho třeba uvedené ustanovení odst. 1 § 1 vykládati podle jeho přesného znění, vysvítá i z dalšího obsahu tohoto zákona, kde v odst. 2 § 2, v odst. 3 § 5 a odst. 1 § 10 vedle sebe pokud se týče proti sobě klade úřední úkony, pokud se staly podstatně v zájmu soukromém na jedné straně a udělení oprávnění a poskytování výhod na straně druhé. Proč zákon udělení oprávnění a poskytnutí výhod na podmínku shora uvedenou navázal, vyplývá z věci samé, neboť každé udělení oprávnění neb poskytnutí výhod děje se v zájmu toho, komu oprávnění bylo uděleno nebo výhoda byla poskytnuta. Jde-li tedy o udělení oprávnění neb poskytnutí výhod, netřeba podle ustanovení zákona vůbec zkoumati, zdali takovýto úřední akt se stal podstatně v zájmu soukromém.
V daném případě šlo ve smyslu zmíněné položky B 32 o censurní povolení k veř. předvádění filmu. Tímto povolením dostává se stěžujícím si společnostem, které se zabývají půjčováním filmů, výhod, neboť v základě těchto povolení staly se filmy v jejich majetku se nalézající schopny obchodu, neboť pak mohou filmy dodávati podnikatelům biografů. Jde tedy o udělení výhody ve smyslu § 1 odst. 1 cit. zák. Nemohl proto nss shledati, že by uvedená položka B 32, která pro udělení takovéto výhody stanovila dávku za úřední úkony, byla v rozporu s ustanovením odstavce 1 § 1 cit. zák. Jsou tudíž nař. rozhodnutí, kterými na základě této položky stěžujícím si společnostem dávka byla předepsána, ve shodě se zákonem.

Citace:

č. 6426. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 601-602.