Č. 6406.Zajištění bytů. — Učitelstvo. Podle § 2 zák. č. 296/24 lze zajištění bytů podle § 13 zák. č. 225/22 ve znění zák. 87/23 vysloviti též ve prospěch učitelů veř. škol národních a to i v příčině bytů, které v den 19. srpna 1922 byly obývány učitelem takovýchto škol.(Nález ze dne 16. března 1927 č. 5390.)Věc: Spolek B ... v B. proti zemské správě politické v Praze o zajištění bytu.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Výměrem z 10. května 1926 zajistila osp v B. na základě § 13 zák. č. 225/22 ve znění zák. č. 87/23 v domě stěžujícího si spolku v B. byt obývaný dosud kapitánem Karlem Ch. a uprázdnivší se služ. jeho přeložením do obce jiné pro nadporučíka Jana D. Nař. rozhodnutím nevyhověla zsp v Praze odvolání, ježto zákonné předpoklady pro zajištění bytu jsou dány. K námitce st-lově, že byt nebyl 19. srpna 1922 obýván státním zaměstnancem, nýbrž učitelem, a že se tudíž ustanovení § 13 na něj nevztahuje, podotknuto, že není důvodná, ježto platnost ustanovení § 13 rozšířena byla zákonem č. 296/24 také na učitelstvo veřejných škol obecných a občanských.Stížnost na toto rozhodnutí podanou neshledal nss důvodnou.Nesporno jest, že zajišťovací rozhodnutí z 10. května 1926 bylo vydáno již za platnosti zák. z 19. prosince 1924 č. 296 Sb. § 2 zák. toho stanoví, že ustanovení § 13 zák. č. 225/22 ve znění zák. č. 87/23 o stát. zaměstnancích platí obdobně i o učitelstvu veř. škol ob. a obč. Tento doslov zákona nepřipouští jiného výkladu, než že od působnosti zák. č. 296/24 lze s jedné strany vysloviti zajištění bytů i ve prospěch učitelů veř. škol ob. a obč., že však s druhé strany od doby té podléhají zajištění i ony byty, které v rozhodný den 19. srpna 1922 byly obývány učiteli zmíněných škol. To plyne i z celé tendence uvedeného zákona, který sleduje účel, aby byty, obývané určitou kategorií veř. zaměstnanců, v zák. č. 225/22, 87/23 a 296/24 uvedených byly zachovány pro ubytování zaměstnanců těch, aby se tím podporoval nepřímo onen veř. zájem, jejž má stát na tom, aby uspokojením bytové potřeby veř. zaměstnance, jednotlivce, bylo zaručeno nerušené a úspěšné funkcionování státní správy v její celistvosti. Když zákon rozšířil okruh osob, jimž poskytl výhodu tím, že se jim mohou nyní opatřiti byty zajištěním, musil rozšířiti i počet bytů, na něž nyní může státní správa sáhnouti, aby uspokojila bytovou potřebu rozšířeného okruhu osob těch.