Č. 6424.

Stavební právo. — Administrativní řízení (Čechy): Člen obecní rady jako takový není legitimován k rekursu proti udělení stav. povolení, třebas se stav. komise zúčastnil jako zástupce obce.
(Nález ze dne 23. března 1927 č. 5930.)
Prejudikatura: Boh. 587/20 adm.
Věc: Josef O. v K. (adv. Dr. Jan Kadlec z Libochovic) proti zemskému správnímu výboru v Praze o rekursní legitimaci ve věci stavební.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: K žádosti Antonína K. v K. za povolení ke stavbě rodinného domku na stav. parcele č. kat. ... v K. konala se dne 25. června 1925 stav. komise, při níž st-l jako člen obecní rady vznesl proti projektu řadu námitek, a když stavebníku uděleno žádané stav. povolení, učinil přímo u osk »jako člen ob. představenstva« oznámení o věci a žádal, aby provádění stavby bylo zakázáno. Když osk tuto stížnost z důvodů věcných zamítla, odvolal se st-l, byl však nař. rozhodnutím odmítnut z důvodu, že nejsa bezprostředním sousedem, není oprávněn v této věci si stěžovati.
O stížnosti nss uvážil: — — — — —
Žal. úřad upřel st-li legitimaci, poněvadž není bezprostředním sousedem stavebníka. Proti tomu st-l nebrojí, nýbrž opírá svou legitimaci o momenty jiné. Především dovozuje ji ze své funkce úřední jako člen ob. rady a jako člen stav. komise, který se zúčastnil řízení. V prvním směru vyvozuje z členství v kolegiálním úřadě, kompetentním ve věcech stav., legitimaci k opravným prostředkům proti rozhodnutím, tímto úřadem v stav. věcech vydaným. Tu však st-l neprávem směšuje postavení strany a postavení úředního orgánu. Stejně jako člen kolegia soudního (senátu) nemůže opravnými prostředky bráti v odpor rozsudek senátem tím vydaný, nemůže ani člen kolegiálně organisovaného úřadu adm. bráti v odpor správní akty tohoto úřadu, leč by mu oprávnění takové — jako se zcela výjimečně děje (na př. oprávnění předsedů berních komisí) — výslovným positivním předpisem právním bylo přiznáno. V daném případě jedná se ovšem o kolegiální úřad samosprávný. Leč kdyby z této povahy úřadu bylo lze vyvoditi právo jednotlivého jeho člena na funkci, takže zamezení účasti ve funkci úřední mohlo by se pokládati za zkrácení jeho práv členských, neplynula by z toho ještě legitimace st-le jako člena kolegiálního úřadu stav. stěžovati si do správního aktu tímto úřadem ve stav. věcech vydaného, jak nss v nál. Boh. 587/20 adm. podrobně vyložil. Z členství st-lova v ob. radě legitimace jeho, naříkati rozhodnutí obecní rady ve věci stavební, tedy neplyne.
V druhém směru st-l vyvozuje rekursní legitimaci z toho, že jako člen ob. rady zúčastnil se stav. komise. Účast jeho jako člena ob. rady na stav. komisi může míti povahu dvojí: buď se v oné vlastnosti zúčastnil komise jako orgán úřední, anebo jako zástupce obce, která může v stav. řízení býti stranou. V prvé relaci platí o něm vše to, co bylo řečeno shora. V druhé relaci vystupuje sice rovněž jako orgán obce, ale v jejím postavení strany. Pokud však obec jest stranou v řízení správním, mohla by zase jen ona sama svým zákonným zástupcem (starostou, eventuelně na základě usnesení ob. rady) v řízení rekursním na obranu svých práv vystupovati. Z toho, že by obec snad byla k rekursu legitimována, neplyne však ještě, že by rekursní legitimace příslušela jednotlivému členu ob. rady, jenž stav. komise třebas i jako zástupce obce se zúčastnil.
Má-li však st-l za to, že již pouhá účast na stav. komisi o sobě dává mu na základě § 38 stav. řádu rek. legitimaci, vychází z mylného výkladu tohoto předpisu. Mluví-li tu zákon o »jiných účastnících«. jsou tím míněny jenom osoby, »jichž se stavba týče«« (§ 37 stav. řádu), jako na př. obec, správa silniční, majitelé měr dolových, nikoli však také osoby, které jako orgány úřední komise se zúčastnily. Poněvadž pak st-l nic neuvedl, z čeho by se dalo souditi, že se ho sporná stavba osobně dotýká, naopak sám své zakročení označil jako dovolání se moci dozorčí, nelze ani z účasti jeho na stav. komisi ničeho ve prospěch jeho rek. legitimace vyvozovati.
Pokud posléze opírá svou legitimaci o svou vlastnost občana obce K., schází tu vůbec veškeren zákonný podklad, z něhož by rek. legitimace jeho dala se vyvoditi, neboť okruh interesentů, jimž v stav. řízení přísluší postavení strany, je zákonem vymezen, a nějaká actio popularis na zachování předpisů stav. řádu je tomuto zákonu neznáma.

Citace:

č. 6424. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 597-599.