Č. 6346.

Živnostenské právo. — Stavební právo. — Administrativní řízení (Podk. Rus): I. Povolení stavební nebo živnostenskoprávní schválení živn. provozovny? — II. O kompetenci k schválení živn. provozovny.
(Nález ze dne 25. února 1927 č. 3665).
Věc: Daniel K. v Hustu (adv. Dr. N. L. Kohner z Prahy) proti ministerstvu obchodu stran živnostenskopolicejního schválení skladiště dříví.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Výměrem z 25. října 1924 udělil hlavnoslužnovský úřad v Hustu st-li živnostenskoprávní povolení ke zřízení skladiště dříví na pozemku č. ... v H. a zamítl jako bezdůvodné námitky, které sousedé Ivan A. a společníci při komisionálním jednání proti schválení skladiště písemně podali a ústně vznesli. Odvolání těchto sousedů bylo rozhodnutím župního úřadu ve Vel. Sevljuši z 9. prosince 1924 zamítnuto z důvodů naříkaného výměru. Dalšímu odvolání bylo nař. rozhodnutím vyhověno, rozhodnutí obou nižších stolic zrušena a st-li žádané schválení odepřeno, poněvadž zřízení skladiště, v němž má býti ukládáno výhradně dříví stavební, není přípustno uprostřed zastavené části obce, neboť by vzniklo pro sousedy nebezpečí požáru, jež nedá se odvrátiti neb zmenšiti nějakými předpisy konsensu. V důvodech bylo uvedeno, že zejména jest na závadu poloha skladiště umístěného na úzké parcele a přístupného jen ze dvora domu, neboť tato poloha by znesnadňovala, ba i znemožňovala zakročení při vypuknutí ohně. Podotknuto bylo, že podle stav. statutu býv. župy marmarošské mají býti na př. stodoly dle možnosti co nejdále od obvodu obcí zřizovány, aby se uvarovalo nebezpečí požáru. Prohlášení zástupce obce při komis. jednání, jenž doporučoval schválení skladiště, poněvadž dosavadní skladiště nestačí k zásobování města a zřízení dalšího skladiště by znamenalo snížení cen dříví, neshledáno případným, neboť jde-li jen o ukládání stav. dříví, pak nezáleží na tom, bude-li skladiště o něco dále umístěno. Dodáno bylo, že ustanovení § 2, odst. 1 zák. čl. XX: 1901, dle něhož z rozhodnutí druhé stolice, jež se shoduje v meritu s rozhodnutím stolice prvé, není zpravidla dalšího odvolání, nevztahuje se dle ustanovení odst. 2 lit. c) téhož § na záležitosti živnostenské.
Proti tomuto dodatku brojí stížnost na nss podaná námitkou, že právní názor v něm projevený není správný, protože nejde o záležitost živnostenskou, nýbrž živnostenskoprávní.
V jakém smyslu dlužno mezi záležitostmi živnostenskými a živnostenskoprávními nějak rozlišovati, stížnost blíže neuvádí a nss neshledal, že by mezi záležitostmi živnostenskoprávními a záležitostmi živnostenskými byl nějaký rozdíl. Při veř. ústním líčení formuloval zástupce stížnosti námitku inkompetence žal. úřadu k vydání meritorního rozhodnutí jinak. Postavil proti sobě konsens živnostenskoprávní a konsens stavebněpolicejní a tvrdil, že v daném případě šlo o stavebněpolicejní konsens a odvolání zúčastněné strany na min. obch. že bylo nepřípustné. Min. dle tvrzení zástupce stížnosti bylo pro svoji inkompetenci povinno odvolání zamítnouti, ježto šlo o stav. konsens.
V tom nemohl nss dáti st-li za pravdu.
Ze znění nař. rozhodnutí jest patrno, že min. obch. zrušilo živnostenskopolicejní schválení udělené pro skladiště stav. dříví. Po stránce kompetence min. jest nař. rozhodnutí ve shodě se zákonem, za jehož platnosti byla vydána rozhodnutí obou nižších úřadů živnostenských, jimiž byl st-li žádaný živnostenskopolicejní konsens udělen, totiž s ustanovením 1. odst. § 25 zák. čl. XVII: 1884, dle něhož ke zřízení živn. provozoven jest potřeba povolení živn. úřadu tehdy, když zřízení jich a provozování má za následek takové obtěžování, poškozování neb ohrožování buď pro držitele sousedících nemovitostí nebo pro sousední obyvatelstvo a veřejnost, které přesahuje míru s hlediska živnostenské policie přípustnou. O takový výrok v daném případě jde.
Žal. úřad vyslovil nař. rozhodnutím, že zřízení projektovaného skladiště stav. dříví jest s hlediska živn. policie nepřípustno. V řízení živnostenskopolicejním jest sousedům přiznáno v §§ 27, 28 a 31 cit. zák. postavení strany, neboť mají býti k místnímu jednání o schválení živn. provozovny pozváni a při tomto jednání vyslechnuti, jsou oprávněni při tomto jednání své zájmy hájiti a proti projektované provozovně námitky činiti. O námitkách při místním šetření přednesených má býti důkladně pojednáno a přísluší sousedům, nebylo-li námitkám jejich vyhověno, právo uplatňovati své zájmy pořadem instancí správních.
Zúčastněná strana vznesla při místním šetření proti projektovanému skladišti dříví námitky a byla proto oprávněna, když jejím námitkám vyhověno nebylo, uplatňovati svůj odpor pořadem instančním a žal. úřad byl povinen o opravném prostředku zúčastněné strany meritorně rozhodnouti.
Ve věci samé namítá stížnost, že stanovisko žal. úřadu, jakoby zřízení skladiště znamenalo pro sousedstvo nebezpečí požáru, není ničím odůvodněno a jest v rozporu s dobrým zdáním státního technika; je-li snad závěr ten založen na nějakém jiném posudku, pak byla porušena podstatná forma řízení správního, neboť posudek ten nebyl st-li sdělen a nebyla mu poskytnuta příležitost, aby k němu zaujal své stanovisko a proti němu vznesl své námitky. V tomto bodě uznal soud stížnost důvodnou. — — — —

Citace:

č. 6346. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 451-452.