Č. 6289.

Zdravotnictví. — Administrativní řízení (Podkarpatská Rus): O úřední příslušnosti ve věcech zdravotní policie v Podk. Rusi (podle zák. čl. XIV : 1876 a XXXVIII: 1908, pak zák. č. 332/20 a 236/22 jakož i podle vl. nař. č. 113/1923).
(Nález ze dne 7. února 1927 č. 2327).
Věc: Arnošt F. v Užhorodě proti civilní správě Podkarpatské Rusi o přemístění kanálu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: V podání z 29. června 1924 řízeném na notářský úřad v Užhorodě uvedl st-l, že na dvoře svého domu vykopal studnu, jejíž voda však jest znečišťována blízkým kanálem, jímž st-lovi sousedé Em. J. a František B. odvádějí splašky ze svého domu do hlavního kanálu uličního. Notářský úřad v Užhorodě rozhodnutím ze 4. srpna 1924 uložil Em. J-ovi a Fr. B-ovi ve smyslu § 4 měst. statutu o veř. zdravotnictví (č. 84 ex 1883) a § 10 zák. čl. XIV: 1876, aby během 48 hodin kanál ze dvora st-lova dali odstraniti. Županský úřad v Užhorodě přezkoumávaje k odvolání Františka B. a Em. J. cit. rozhodnutí notářského úřadu v Užhorodě změnil je (rozhodnutím ze dne 15. října 1924 č. j. 7746) v ten rozum, že nařídil, aby zmíněný kanál přemístil sám Arnošt F. v době, kterou mu za tím cílem určí notářský úřad v Užhorodě. Nař. rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání st-lovo a potvrzeno rozhodnutí županského úřadu. — — — —
Maje přezkoumávati nař. rozhodnutí musil se nss nejprve z povinnosti úřední zabývati otázkou, zda jedná se o výrok příslušného úřadu správního. Všechny tři instance, jež v tomto sporu rozhodly, opřely své rozhodnutí o předpis § 10 zák. čl. XIV : 1876. Tím, jakož i blíže rozvedenými důvody, označily svá rozhodnutí jako opatření učiněná z ohledů veř. zdravotnictví vydaná při výkonu příslušejícího jim dozoru zdravotního na neznečištěnou vodu pitnou a užitkovou. Opatření to jeví se tudíž jako opatření v oboru oné zdrav. policie, jež byla na Slov. a Podk. Rusi — před vydáním zákonů o převzetí zdravotně-policejních výkonů státem — ve smyslu ustanovení § 1 lit. c) zák. čl. XXXVIII : 1908 (kterýmžto zákonem byly částečně změněny předpisy I. oddílu II. hlavy zák. článku XIV : 1876) vykonávána obcemi. K výkonu této zdrav. policie byl podle posl. odstavce § 2 cit. zák. článku v městech s reg. magistrátem, jímž jest také město Užhorod, povolán měst. policejní kapitán. V tomto zákonném stavu nastala však změna zákony z 15. dubna 1920 č. 332 Sb. a ze 13. července 1922 č. 236 Sb., jimiž stát převzal výkony zdravotně-policejní do svých rukou.
Jak patrno z usatnovení §§ 1, 3 a 4 č. 2 zák. 332/1920 ve spojení s ustanovením hlavy I. (úvod) zák. 236/1922, převzal na Slov. a Podk. Rusi počínaje dnem 1. července 1922 (vide § 28 zák. 236/1922) stát také výkon oné zdrav. policie, jež byla dříve ve smyslu § 1 lit. c) zák. čl. XXXVIII : 1908 obstarávána obcemi. Kterými orgány stát tento výkon zdravotní služby obstarává, stanoví §§ 26 a 27 zákona 236 ex 1922. Podle 1. odst. cit. § 26 obstarávají výkon zdrav. služby podle tohoto zákona v prvé stolici úřady okresní, v druhé stolici úřady župní, ve městech ze zvláštním statutem a v městech s reg. magistrátem jest však první stolicí župní úřad.
Podle 3. odst. cit. § 26 jest pak v nejvyšším stupni příslušným min. zdrav.
Měl tedy v daném případě rozhodovati ve sporné záležitosti v první stolici župní úřad a nikoli městský notářský úřad. Rozhodl-li však v I. stolici úřad nekompetentní a přezkoumával-li pak žal. úřad takové rozhodnutí v poslední stolici meritorně, dostal se již tím v rozpor s právním řádem.
V daném případě nutno však přihlédnouti také ještě k tomu, že ani rozhodnutí žal. úřadu v poslední stolici není výrokem úřadu po zákonu k tomu povolaného.
Jak shora již uvedeno, jest k rozhodování v oněch záležitostech zdrav. policie, jež byla dříve obstrávána obcemi a jejíž výkon převzal nyní stát, v nejvyšším stupni povoláno min. zdrav. Na této kompetenci nebylo ničeho změněno ani vl. nařízením ze 7. června 1923 č. 113 Sb., jež stanoví ve svém § 5 výslovně, že v případech, kdy podle právních předpisů na Podk. Rusi platných rozhodovalo dosud v 2. nebo 3. stolici ministerstvo, nebylo na jejich působnosti tímto nařízením nic měněno. Jest tedy i dnes ještě min. zdrav. povoláno k tomu, aby v záležitostech druhu výše naznačeného rozhodovalo v poslední stolici.
Osoboval si tedy v daném případě žal. úřad kompetenci, jež mu po zákonu nepříslušela a slušelo proto nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost.

Citace:

č. 6289. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 333-334.