Č. 6256.

Školství. — Administrativní řízení: I. * Protest, který podal zástupce přiškolené místní obce v místní školní radě při sdělávání rozpočtu obce školní, nelze považovati za námitky podle § 12 zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. česk. — II. Ve věci rozpočtu školní obce je k námitkám legitimována jenom přiškolená obce místní, nikoliv jiná obec školní, k níž část oné místní obce je přiškolena.
(Nález ze dne 27. ledna 1927 č. 1344.)
Věc: Obec M. a místní školní rada v M. proti ministerstvu školství a národní osvěty o školní rozpočet školní obce S.
Výrok: Stížnost, pokud jest podána jménem místní školní rady v M., odmítá se jako nepřípustná, pokud jest podána jménem místní obce M., zamítá se zčásti jako nepřípustná, z části jako bezdůvodná. Útraty zúčastněné straně se nepřisuzují.
Důvody: Usnesením z 9. listopadu 1922 schválila mšr ve S. rozpočet příjmů a vydání stejnojmenné školní obce na rok 1923 proti hlasu zástupce místní obce M., jejíž jedna část jest k školní obci té přiškolena, a zaslala rozpočet ten s reparticí obci M. dne 11. listopadu 1922. Obecní úřad posléze jmenované obce přijal rozpočet ten dne 15. listopadu 1922 a obrátil se proti němu nejprve podáním z 27. listopadu 1922 na osk-i v M. Podáním z 23. března 1923 došlým k ošv-u v T. dne 26. března 1923 stěžovalo si ob. zastupitelstvo obce M. proti rozpočtu tomu a vytýkalo mu v podstatě, že není rozčleněn na rozpočet pro školu obecnou a rozpočet školy občanské, jakož i že jest daňová základna příliš vysoká a neodpovídá výši skutečně placených daní přímých. Výměrem z 21. května 1923 vyhověl ošv v P. stížnosti této a vydal mšr-ě ve S. nařízení o tom, jak má sestaviti a rozděliti náklad školní na přiškolené obce.
K odvolání ob. zastupitelstva a mšr-y ve S. zrušila zšr vynesením z 26. srpna 1924 předeslaný výměr ošv-u z těchto důvodů: Protest ob. zastupitelstva v M. proti rozpočtu mšr-y ve S. byl podán teprve po uplynutí §em 12 zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. stanovené lhůty jednoho měsíce. Školní rozpočet byl, jak ze spisů vysvítá, doručen ob. zastupitelstvu v M. dne 15. listopadu 1922. Protest z 23. února 1923 došel oškv-u teprve dne 26. března 1923, kdežto školní rozpočet nabyl moci práva již dnem 16. prosince 1922. Obec M. jest tudíž ve smyslu prvního odstavce cit. § 12 povinna uhraditi částku, která podle pravoplatného rozpočtu na ni připadá.
Odvolání ob. zastupitelstva a mšr-y v M. zamítlo min. škol. nař. rozhodnutím z důvodů výnosu zšr-y.
Maje rozhodovati o stížnosti, musil nss především z povinnosti úřední rozřešiti otázku legitimace st-lů k vedení procesu před tímto soudem a musil proto uvážiti, mohlo-li nař. rozhodnutí zasáhnouti do subj. práv, resp. právně chráněných zájmů st-lů těch. Podle §§ 1 a 2 zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. zapravuje náklad na potřebné školy obecné zejména t. zv. věcné potřeby, pokud tu není závazků osob třetích, školní obec a má obec ta podle § 10 cit. zák. opatřiti schodek, nestačí-li příspěvky, jichž se dostává od osob třetích k tomu, »aby náklad, jehož se na potřeby v § 2 vyznačené jest nadíti, byl z nich uhrazen«. Za tím účelem odešle po rozumu § 11 cit. zák. ve znění zák. z 11. září 1880 č. 85 z. z. mšr rozpočet potřeby pro školní rok nejblíže příští s potřebnými k tomu průkazy včas obecnímu výboru (nyní podle zák. ze 7. února 1919 č. 76 Sb. obecnímu zastupitelstvu), resp. skládá-li se obec školní z několika obcí místních aneb z částí místní obce, má mšr školní schodek, jenž má býti uhrazen, na přiškolené obce neb části obce dle poměru veškerých přímých daní s přirážkami státními, na ně k placení připadajících, rozvrhnouti a rozpočet i s rozvrhem (reparticí) obcím buď zcela aneb z části přiškoleným sděliti, aby do něho nahlédly. Neučiní-li obecní výbor (obecní zastupitelstvo) proti rozpočtu aneb repartici měsíc po obdržení nižádné námitky ..., náleží podle § 12 cit. zák. obecnímu výboru (nyní ob. zastupitelstvu), aby se o uhrazení rozpočteného schodku postaral. Z předpisu těchto vysvítá, že mohou býti dotčena rozpočtovým, resp. rozvrhovacím usnesením mšr-y toliko práva resp. právním řádem chráněné zájmy místních obcí, jež tvoří určitou obec školní, že však usnesení takové nemůže zasáhnouti do práv jiné školní obce, resp. školy a potom ovšem zákonní zástupcové této jiné školní obce nemají postavení strany v procesech místních obcí přiškolených k určité škole, resp. tvořících školní obec o školním rozpočtu, resp. o rozvrhu školního schodku potřeb této školy. Nemá proto ani mšr v M. jako zákonný zástupce a representant stejnojmenné školní obce a školy postavení strany ve sporu místní obce M. o školní rozpočet školní obce S. a nedostává se jí legitimace k tomu, aby vedla spor o věci té před tímto soudem. Je proto stížnost, pokud jest podána i jménem mšr-y v M., nepřípustná podle § 2 zák. o ss.
Jinak jest tomu však co do stížnostní legitimace místní obce M. Tato jest se zřetelem na to, co předesláno, nesporně dána a mohl proto nss učiniti stížnost této obce základem svých úvah při přezkoumání zákonitosti nař. rozhodnutí. V tom směru postupoval pak soud takto: — — — — — — —
Stížnost vytýká, že závěr žal. úřadu o opožděném podání námitek není důvodným proto, že st-lka podala protest proti rozpočtu již před jeho dojitím svým zástupcem ve schůzi mšr-y a tím si zachovala právo námitek ve smyslu §u 12 cit. zák.
Svrchu uvedenými předpisy zamýšlí zákon formalisovati závazky, jež každoročně postihují přiškolené místní obce pro účely školní tím způsobem, že mají býti jednak rozpočtem zjištěny jednotlivé předměty a účely školní konkurence v podrobnostech, jakož i výše nákladu vypadajícího na každou jednotlivou položku, jednak reparticí provedeno rozvržení celkového nákladu na obce, patřící k školnímu obvodu. Nelze tedy požadovati konkurenční plnění od obce místní formou libovolně zhotoveného platebního rozkazu, nýbrž je požadavkem zákona, aby se obec zcela přesně dověděla nejenom ciferní výši příspěvku, který má na školní potřeby dáti, nýbrž aby seznala z rozpočtu jí dodaného také jednotlivé položky potřeby, k jichž úhradě je určeno konkurenční plnění, na ní vypadající. Požaduje-li však zákon, aby byly závazky, jež postihují obec z titulu školní příslušnosti, formalisovány ve způsobu řádného rozpočtu a rozvrhu povinností, pak nelze mluviti o možnosti podávání námitek podle § 12 zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. dříve než byl rozpočet a rozvrh zhotoven a tím stanoveny závazky a rozsah plnění, jež na jednotlivé konkurenční faktory připadá. Že tomu tak, vysvítá i z toho, že žádá zákon doručení rozpočtu i repartice místním obcím (srovn. slova »odešle«, »má sděliti« v § 11 cit. zák.) a že dává právo k podání námitek toliko obecnímu zastupitelstvu dotčené obce. Nemá proto stížnost pravdu, domnívá-li se, že stěžující si obec zachovala si právo námitek tím, že její zástupce protestoval proti rozpočtu a rozvrhu při sdělávání jeho.

Citace:

č. 6256. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 270-273.