Č. 6420.

Vojenské věci: Jak jest podle § 6 zák. č. 195/20 a zák. 152/23 provésti zařazení akt. důstojníka, který vyšel z řad gážistů mimo hodn. třídu?
(Nález ze dne 21. března 1927 č. 5850.)
Věc: Antonín R. v L. (adv. Dr. Lad. Wopršálek z Prahy) proti ministerstvu národní obrany stran přeřadění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l byl dnem 1. května 1923 z gážisty mimo hodn. třídy jmenován početním poručíkem. Dle osobního výkazu propočítala pak hospodářská správa dělostřeleckého pluku č. ... st-li ke dni jmenování služ. léta dle ustanovení § 6 A 3 zák. z 19. března 1920 č. 195 Sb. a přiznala mu tímto dnem požitky IX. hodn. tř. 1. stupně. Při provádění zák. ze 4. března 1923 č. 152 Sb. a vlád. nař. z 20. prosince 1923 č. 10 Sb. z r. 1924 přiznala skupina pro přezkoušení osobních výkazů při voj. odborné účtárně v Praze st-li, provádějíc zařazení dle § 37, odst. 2 cit. vl. nař., dnem jeho jmenování poručíkem požitky X. hodn. tř. 2. stupně. Hosp. správa dělostř. pluku č. ... předepsala pak st-li k náhradě přeplacený rozdíl požitků X. hodn. tř. 2. stupně a IX. hodn. tř. 1. stupně za dobu od 1. května 1923 do 31. července 1925 v částce 5130 Kč.
Proti způsobu propočítání let, jak jej provedla skupina pro přezkoušení osobních výkazů, podal st-l k mno rozklad, v němž dovozoval, že hosp. správou dělostř. pluku č. ... byla mu ke dni jmenování poručíkem správně propočtena služ. doba dle § 6 zák. č. 195/20, a že toto propočítání mělo býti st-li ponecháno vzhledem k předpisu čl. 182 směrnic k požitkovému zákonu, uveřejněných ve věstníku část věcná 1924 č. 32 čl. 283.
Nař. rozhodnutím zamítlo mno odpor st-lův proti zařazení do požitků X. hodn. třídy 2. stupnice při st-lově jmenování důstojníkem dnem 1. května 1923 z těchto důvodů: Tyto požitky byly st-li přiznány pravoplatně podle § 37 vlád. nař. č. 10/24 a směrnic k němu vydaných (věstník věcný 1924 č. 32 čl. 283 odst. 221—224) a nelze mu přiznati výhody odstavce 182 těchto směrnic (věstník věcný 1925 č. 11 čl. 126, doplněk k odst. 182/2). Tvrzení st-lovo, jakoby jmenováním důstojníkem nezískal žádných výhod, není správné, poněvadž jeho další postup v platech důstojníka skýtá mu v budoucnosti mnohem větší materielní zajištění, než jakého by byl dosáhl v platovém postupu jako gážista mimo hodn. třídy.
O stížnosti nss uvážil: V § 6 zák. č. 195/20 bylo vysloveno, že gážisté, kteří v den účinnosti tohoto zákona byli v činné službě, zařaďují se do platové stupnice stanovené v § 1 podle služ let započítatelných pro postup do vyšších požitků. Která jsou započítatelná léta pro kategorii osob, ke které patří i st-l, t. j. pro akt. důstojníky, vyšlé z řad gážistů mimo hodn. třídy, stanoví se pak v bodu A 3 právě cit. § 6.
Broje proti nař. rozhodnutí, domnívá se st-l, že byv dnem 1. května 1923 z gážisty mimo hodn. třídy jmenován početním poručíkem, má nárok, aby dnem svého jmenování byl do platových stupnic stanovených v § 1 cit. zák., t. j. do platových stupnic akt. důstojníků a voj. úředníků, zařazen podle ustanovení § 6 A 3 cit. zák. č. 195/20. Názoru tomu nemohl však nss přisvědčiti.
Pravíť § 6, že do platové stupnice stanovené v § 1 zařazují se podle služ. let započítatelných pro postup do vyšších požitků, tedy při akt. důstojnících, vyšlých z řad gážistů mimo hodn. třídy dle předpisu bodu A 3 cit. § 6, gážisté, kteří v den účinnosti tohoto zákona byli v činné službě. Ustanovení tomuto, přihlédne-li se současně k tomu, že předpisem § 12 téhož zák. bylo zvláště upraveno zařazení gážistů mimo hodn. třídy, kteří v den účinnosti tohoto zákona v činné službě byli, nelze rozuměti jinak, než že § 6 platící pro důstojníky a voj. úředníky jest předpisem normujícím přeřazení ze starých platů do platových stupnic nového zákona jen u oněch gážistů, kteří byli důstojníky neb voj. úředníky již v den účinnosti zák. č. 195/20, t. j. v den 1. ledna 1920, tedy z akt. důstojníků vyšlých z řad gážistů mimo hodn. třídy jen u oněch, kteří akt. důstojníky byli již v den 1. ledna 1920, nemůže však ustanovení jeho býti vztaženo také na ony voj. osoby, které z gážistů mimo hodn. třídy byly jmenovány důstojníky nebo voj. úředníky teprve po 1. lednu 1920.
St-l, byv početním poručíkem jmenován teprve dnem 1. května 1923, byl v den účinnosti zák. č. 195/20 gážistou mimo hodn. třídy, a neměl tudíž, když nebyla již vydána žádná právní norma, jež by nařizovala, že ustanovení § 6 A 3 jest použíti i pro ony gážisty, kteří důstojníky nebo voj. úředníky se stali teprve po 1. lednu 1920. nároku, aby ke dni jeho jmenování důstojníkem bylo propočtení jeho služ. doby a přeřazení do plat. stupnic důstojnických provedeno dle tohoto předpisu. Pak ovšem st-l vytýká nař. rozhodnutí rozpor s právním řádem zcela bezdůvodně.
Provádějíc st-lo přeřazení dnem jeho jmenování početním poručíkem do požitků hodn. tříd, řídilo se žal. min. předpisem §u 37 vlád. nař. z 20. prosince 1923 č. 10 Sb. z r. 1924, jenž v odst. 1 praví, že důstojníci, kteří byli jmenováni z gážistů mimo hodn. třídy v době od 1. ledna 1921 do 8. června 1922, přeřadí se dnem jmenování do požitků hodn. tříd podle zásad uvedených v §§ 29, 30 a 31, a pokračuje pak v odst. 2 takto: Při pozdějším jmenování důstojníky přeřadí se gážisté mimo hodn. třídy do požitků hodn. tříd podle služného dosaženého před jmenováním důstojníky; nekryje-li se toto služné s příslušným schématem důstojnickým, provede se přeřazení do stupně příslušné hodn. třídy, jehož požitky jsou nejblíže vyšší.
St-l nenamítá, že převod st-lův dnem jeho jmenování početním poručíkem do platů 2. stupně X. hodn. tř., není ve shodě s ustanovením 2. odst. cit. § 37, vychází však z názoru, že v zákoně z 19. března 1920 č. 195 Sb. byl mu ustanovením § 6 dán nárok na převod ale tohoto předpisu a že ustanovení § 37 vl. nař. č. 10/24 jest normou danou k provedení cit. § 6 zák. č. 195/20 a namítá, že předpis cit. § 37, jehož proti němu bylo použito, nemá v zákonné normě, na jejímž základě a k jejímuž provedení byl vydán, žádné opory.
Toto stanovisko st-lovo jest zřejmě mylné. K vyvrácení jeho stačí poukázati k tomu, co již dříve bylo uvedeno, že totiž ustanovení § 6 zák. č. 195/20 normuje převod do nových plat. stupňů jen u oněch důstojníků, kteří byli důstojníky již dne 1. ledna 1920, kdežto § 37 vlád. nař. č. 10/24 určuje způsob převodu důstojníků, kteří jimi se stali teprve v době od 1. ledna 1921, týká se tedy otázky jiné a nemůže pak ovšem s ustanovením § 6 zák. č. 195/20 býti v rozporu. Ostatně z vl. nař. č. 10/24 jest patrno, že § 37 zařazený v části II. pod titulem: k zákonu č. 152/23, dán byl k provedení nikoliv zák. č. 195/20, nýbrž novely k tomuto zákonu ze 4. března 1923 č. 152 Sb., a to ustanovení čl. XII, zmocňujícího vládu, aby v mezích zásad, obsažených v předpisech provádějících zák. č. 22/20 započítala voj. gážistům čsl. vojska, vyžaduje-li to služ. zájem a mají-li potřebnou kvalifikaci, do postupu do vyšších požitků ony doby nebo jejich části, které dle dosavadních předpisů nebyly do tohoto postupu započítatelny. Že by pak ustanovení 2. odst. cit. § 37 bylo v rozporu s tímto čl. XII zák. č. 152/23, stížnost ani netvrdí.
Konečně namítá stížnost, že st-l, byv dnem svého jmenování poručíkem převeden na základě ustanovení § 6 A 3 zák. č. 195/20 do platů IX/1, neměl býti již přeřazován podle ustanovení § 37 vlád. nař. č. 10/24, poněvadž toto nové propočtení nemělo pro něho žádných výhod, naopak jest pro něho spojeno se ztrátou, když dle tohoto nového propočtení má vraceti přeplatky na služebních platech.
Vznášejíc tuto námitku, neuplatňuje písemná stížnost, že přeřazení st-lovo provedené dle ustanovení § 6 A 3 zák. č. 195/20 tvoří rem iudicatam a že z tohoto důvodu nemělo býti ke škodě st-lově prováděno přeřazení dle ustanovení § 37 vlád. nař. č. 10/24, nýbrž opírá svůj nárok, aby ponecháno bylo v platnosti původní přeřazení dle § 6 A 3 zák. č. 195/20, jedině o ustanovení bodu 182 výnosu žal. úřadu ze 7. května 1924 č. 4071/38 uveřejněného ve věstníku tohoto úřadu z r. 1924, výnosy věcné, část 32 čl. 283 pod titulem směrnice k požitkovému zákonu (č. 195/20) a jeho novele (č. 152/23), jakož i k prov. nař. k nim (vlád. nař. č. 10/24).
Nss-u není třeba řešiti otázku, zda tyto směrnice mohou býti pokládány za právní normu, z nichž by jednotlivci mohli pro sebe dovozovati stihatelný nárok na zachování postupu v nich upraveného, neboť předpisy jejich v otázce, kterou na spor vznáší zmíněná námitka stížnosti, jsou takového obsahu, že na jejich základě nárok st-lem uplatňovaný vůbec nemůže býti konstruován. Jest sice pravda, že cit. bodem 182 směrnic bylo vysloveno, že kdyby nové propočtení služ. doby podle novely a prov. nařízení k ní, jakož i směrnic k němu, nemělo pro gážistů žádných výhod, jest pro něho nepraktickým a zůstane při propočtení resp. zařazení dosavadním, pokud bylo provedeno podle zák. č. 195/20 a prozatímních prov. předpisů k němu vydaných, avšak dodatkem k tomuto bodu bylo ve výn. žal. úřadu z 24. února 1925 č. 8900/38/24 (věstník mno, výnosy věcné, část 11 čl. 126) ustanoveno, že cit. bod 182 doplňuje se takto: 2. Důstojníci jmenovaní z gážistů mimo hodn. třídy po 8. červnu 1922 neměli nároku na propočtení služ. doby podle § 6 zák. č. 195/20. Pokud jim však byla hospodářskými správami služ. doba neprávem propočítána, musí toto propočítání býti zrušeno a nutno u nich postupovati podle § 37 odst. 2 vlád. nař. č. 10/24. Pro tyto gážisty nelze použíti ustanovení bodu 182 směrnic, jelikož bod tento vztahuje se jen na důstojníky, jímž byla služ. doba pravoplatně propočtena podle zák. č. 195/20.
Z ustanovení těchto jest patrno, že výhoda č. 182 směrnic vztahuje se jen na ony osoby vojenské, které na přeřazení dle ustaonovení § 6 A 3 zák. č. 195/20 měly zákonný nárok, netýká se však st-le, jenž byv z gážisty mimo hodn. třídy jmenován poručíkem teprve dne 1. května 1923, na převod dle tohoto ustanovení, jak již nahoře ukázáno, nároku neměl a patří ke kategorii osob, jež z výhody bodu 182 směrnic výslovným ustanovením žal. úřadu v doplňku k tomuto bodu byly vyloučeny.
Vznáší tedy stížnost proti nař. rozhodnutí i v tomto směru svoji námitku neprávem. — — — —

Citace:

č. 6420. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 587-590.