Č. 6193.

Živnostenské právo. — Policie tržní: I. Ke změně
obecního řádu tržního je třeba schválení zsp-é. — II. O pravomoci živn. úřadů ve věcech tržních.
(Nález ze dne 3. ledna 1927 č. 27.126/26.) Věc: Městská obec Ú. proti ministerstvu obchodu stran vyloučení margarinu z obchodu na týdenních trzích.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem obecního trestního senátu v Ú. byl Josef P. uznán vinným přestoupením místního tržního řádu, spáchaným tím, že
na týdenních trzích prodával umělé máslo (margarin), a odsouzen proto k peněžité pokutě 20 Kč nebo do vězení v trvání 48 hodin.
K jeho stížnosti zrušila osp tento výměr z důvodu, že dle § 4 dosud platného tržního řádu jsou předmětem tržního ruchu mezi jiným potraviny všeho druhu a obecné předměty denní potřeby. Že za takový předmět jest považovati též margarin, vychází z doušky pod čarou v tržním řádu, kde jsou uvedeny předpisy margarínového zákona. Žádné usnesení měst. rady o změně tržního řádu, jakou jest rozhodně vyřazení prodeje margarinu z trhu, nemá moc derogovati dosud platný tržní řád, dokud nebylo schváleno zsp-ou. Interpretace tržního řádu, i kdyby nebylo oné poznámky pod čarou o margarinu, nesmí jíti tak daleko, aby jí byly předpisy živn. řádu (§ 66) zrušeny, neboť margarin jest buď potravinou nebo obecným předmětem denní potřeby. Usnesení měst. rady z 11. září 1923 o nepřípustnosti prodeje koloniálního zboží na týdenních trzích jest nezákonné, poněvadž odporuje platnému tržnímu řádu z 26. března 1908 řádně schválenému, a tudíž i § 70 ž. ř.
Odvolání podané proti tomu měst. obcí Ú. zamítla zsp v Praze, pokud čelilo proti zrušení trest, nálezu pro nedostatek aktivní legitimace stěžující si obce, pokud pak směřovalo proti výroku v nař. výměru obsaženému, že prodej margarinu jest dle tržn. řádu obce přípustný, nevyhověla mu zsp s poukazem na důvody stolice I. Další odvolání, omezené toliko na posléze zmíněnou část rozhodnutí II. stolice, zamítlo min. obch. nař. rozhodnutím z důvodů uvedených stolicemi nižšími.
O stížnosti proti tomu podané uvážil nss toto:
Podle § 62 živn. řádu má každý právo jezditi na trhy s veškerým zbožím v obchodě dovoleným, pokud toto zboží podle druhu trhu jest
na něm přípustno. Podle § 66 cit. zák. jsou předmětem obchodu na týdenních trzích potraviny ... a obecné předměty denní potřeby. Podle § 70 uvedeného zák. má každá obec, ve které se konají trhy, stanoviti v mezích ustanovení hlavy V. ž. ř. za schválení zem. polit, úřadu podle
místních potřeb tržní řády ... Podle § 141 ž. ř. pak jsou polit. úřady I. stolice též živn. úřady I. instance a náleží jim vykonávati předpisy živnostenské. Podle toho jsou pro otázku, co jest přípustným předmětem obchodu na týdenních trzích, rozhodné předpisy hlavy V. živn. ř., jmenovitě cit. §§ 62 a 66, a místní tržní řády, zsp-ou schválené (§ 70);
bdíti nad zachováváním těchto norem jest pak povolán živn. úřad I. stolice z povinnosti úřední (§ 141). — — — — — —
Námitce stížnosti, že úřad, vydávaje nař. rozhodnutí, šel ultra petita, nelze dáti za pravdu se zřetelem k tomu, že podle cit. § 141 živn. ř. náleží živn. úřadům I. stolice bdíti nad zachováváním předpisů živnostenských. Shledají-li tudíž tyto úřady, ať již na podkladě vlastní zkušenosti nebo u příležitosti řešení určitého případu, že předpisy živn.
řádu — v daném případě ustanovení hlavy V. živn. ř. a příslušného tržního řádu — jsou překročovány, jsou po zákonu oprávněny a povinny zjednati z úřední moci nápravu, nehledě k tomu, kým toto překročení se stalo, tudíž i proti obci, která svůj vlastní tržní řád porušuje.
Ve věci samé tvrdí stěžující si obec, že nař. rozhodnutí porušuje její tržní výsost vytýkajíc v podstatě jednak, že obec jest oprávněna tržní řád vydaný podle § 70 ž. ř. kdykoliv měniti, a že se tak také stran omastku stalo usnesením měst. rady z 11. září 1923, podle něhož byl na trh připuštěn omastek jen, pokud jest vlastním výrobkem zemědělským, což o margarinu tvrditi nelze, jednak, že i kdyby tomu tak nebylo, není ani podle nezměněného tržního řádu prodej margarinu na týdenním trhu v Ú. dovolen, ježto v tomto tržním řádu se o margarinu nečiní žádné zmínky.
Žádnou z těchto výtek nemohl nss uznati odůvodněnou.
Pokud se st-lka dovolává usnesení měst. rady z 11. září 1923 o omezení prodeje omastku na trhu, sluší poukázati k tomu, že toto usnesení svým obsahem jest změnou tržního řádu. Podle ustanovení § 70
ž. ř. jest k platnosti tržního řádu obecního třeba schválení zsp-é. Jestliže však tržní řád stává se právně závazným teprve schválením jmenovaného úřadu, nutno jest míti za to, že také právní účinnost každé změny
tohoto řádu jest podmíněna jejím schválením. V daném případě nelze však, jak již podotčeno, ze správních spisů shledati, že usnesení měst. rady z 11. září 1923 bylo zsp-ou schváleno, a také to stížnost netvrdí.
Upřel-Ii tudíž žal. úřad tomuto usnesení právní závaznost, nelze jeho výrok shledati nezákonným.
Leč ani výtka druhá, opírající se o platný tržní řád není důvodná.
Podle tohoto tržního řádu, řádně schváleného, jsou předmětem týdenních místních trhů potraviny všeho druhu (§ 4), a to i potraviny, které jsou výrobkem umělým — průmyslovým (§ 8 č. 5). Stížnost nepopírá,
že margarín přes to, že jest výrobkem umělým, jest i potravinou. Nelze proto podle znění právě uvedených předpisů tržního řádu důvodně tvrditi, že jest margarín z obchodování na týdenních trzích v Ú. vyloučen. Jestliže tudíž žal. úřad souhlasně se stolicemi nižšími na podkladě
tohoto tržního řádu vyslovil, že margarin jest na místní trhy v Ú. připustiti, neporušil tímto svým výrokem platné právo. Stížnost, hájící názor opačný, jest tudíž v tomto bodě bezdůvodná.

Citace:

č. 6193. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 162-164.