Č. 6226.

Lesní hospodářství. — Administrativní řízení
(Podk. Rus): * Na Podk. Rusi nejsou úřady správní příslušny rozhodovati o náhradě škody způsobené tím, že vydražitel dříví v urbarialistickém lese vykácel více než podle dražebních podmínek bylo připuštěno.
(Nález ze dne 14. ledna 1927 č. 25.637/26).
Věc: Firma Samuel K. a spol. v G. proti županskému úřadu v Mukačevu o odškodné za nesplnění podmínek dražby dříví z urbarialistického lesa.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Výnosem z 18. října 1924 schválil žal. úřad »dřevoprodejní a smluvní podmínky« pro veř. dražbu dříví z urbarialistického lesa v obci Ž. stanovenou na den 24. října 1924. V bodu 1 těchto podmínek se uvádí, že bude ve veř. dražbě prodáno asi 5600 m3 dubového dříví užitkového a asi 1960 m3 dubového dříví palivového v úhrnné odhadní ceně 800000 Kč; prodávající nepřijímá odpovědnost ani za kvalitu, ani za kvantitu dřeva. V odst. 2 podmínek se stanoví: každý kmen k prodeji určený jest označen cejchem stát. okr. lesní správy v M. a nesmí kromě těchto kmenů žádný pod pokutou býti pokácen; kmeny z kácení vyjmuté označeny jsou bílou barvou. V odst. 12 podmínek se pak stanoví, že za škody kácením neb vyvážením vzniklé odpovídá kupec, jejich výši pak určí stát. okr. lesní správa v M.; zjištěná náhrada musí
býti do 48 hodin »ode dne doručení« složena k rukoum jmenované okr. lesní správy. Podle protokolu o veř. dražbě konané dne 24. října 1924 učinila stěžující si firma nejvyšší ústní nabídku 1042000 Kč a byla
uznána za »pravoplatného« kupce draženého dříví. Výnosem ze 4. listopadu 1924 schválil žal. úřad na základě § 39 zák. čl. XIX : 1898 tuto dražbu.
Výnosem stát. okr. lesní správy v M. ze 4. prosince 1924 bylo st-lce sděleno toto: při služební pochůzce a kontrole kácení mimořádné těžby, kterou st-lka koupila, bylo konstatováno, že zástupce st-lčin dal pokáceti 18 dubových semenáčů o hmotě 7326 m3, viditelně označených bílými vápenými pruhy, kteréžto semenáče byly nařízením min. zeměd. z 13. dubna 1923 z těžby vyloučeny, jak to jest v bodu 2 »dřevoprodejních a smluvních podmínek« uvedeno, a jak bylo st-lce známo; vzhledem k tomu, že tímto jednáním porušila st-lka bod 2 zmíněných podmínek, za jichž přesné dodržení jest st-lka osobně zodpovědná, ukládá se st-lce ve smyslu bodu 12 těchto podmínek, aby vzniklou škodu v částce 12688 Kč 84 h zaplatila v hotovosti u stát. okr. lesní správy do 14 dní ode dne doručení tohoto výnosu; pokácené semenáče budou pak majetkem st-lčiným; nezaplatí-li st-lka uvedenou částku, bude tato částka strhnuta s kauce st-lkou složené a mimo to bude st-lce zastavena veškerá manipulace a disponování pokáceným dřívím zakázáno až do doby, kdy bude uvedená částka zaplacena.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání, jež stěžující si firma podala z výnosu státní okr. lesní správy.
O stížnosti nss uvážil:
St-lka namítá především, že úřady správní nebyly v tomto případě vůbec příslušnými k tomu, aby st-lce předpisovaly náhradu této škody. Tuto námitku shledal nss důvodnou.
Zák. čl. XIX - 1898 upravuje v hlavě II. (§§ 25 až 56) hospodaření v lesích, jež se nacházejí v nerozdílném vlastnictví komposesorátů a býv. urbarialistů a jež jsou společně užívány, a vypočítává v §§ 31, 34, 36 až 39 taxative také ona práva, jež příslušejí určitým úřadům a orgánům (státním lesním úřadům, stát. okr. lesním správám, adm. výboru, resp. oněm úřadům správním, na něž příslušnost adm. výborů přešla podle vl. nař. ze 7. června 1923 č. 113 Sb., a min. zeměd.) ohledně zpeněžení
lesních produktů z uvedených lesů veř. dražbou, stanoví § 37 cit. zák.,
že delegát adm. výboru (pokud se týče nyní delegát župního úřadu) může za určitých předpokladů spolupůsobiti při stanovení draž. podmínek a způsobu jich vyhlášení, dále při dozoru nad provedením vyhlášení draž. podmínek, jakož i při dražbě samé. Podle § 39 cit. zák. jest
draž. podmínky v určitých případech předložiti adm. výboru (župnímu úřadu), který má také právo naříditi, aby mu byly veškeré spisy, týkající se dražby, předloženy k cíli přezkoumání dražebního postupu. Z ustanovení §§ 31, 34, 36 až 39 zák. čl. XIX : 1898, ani z jiných ustanovení tohoto zákona, ani z ustanovení zák. čl. XXXI : 1879 ani konečně z jiného zákonného předpisu nelze však dovoditi, že by úřady
správní pověřené dozorem nad hospodařením v lesích, jež se nacházejí v nerozdílném vlastnictví komposesorátů a býv. urbarialistů, byly oprávněny, aby předpisovaly tomu, kdo vydražil ve veř. dražbě dříví na stojato z těchto lesů, náhradu škody z důvodu, že vydražitel nesplnil draž.
podmínky a že kácel lesní porost (stromy), jichž kácení bylo podle draž. podmínek vyloučeno. Takováto kompetence úřadů správních nemůže býti založena ani tím, že se do draž. podmínek pojme ustanovení, že
o škodách pocházejících z nedodržení draž. podmínek a o výši těchto škod rozhodují úřady správní, neboť kompetence úřadů správních nemůže býti prorogací vůbec založena.
Z těchto úvah plyne tedy, že již úřad I. stolice — totiž stát. okr. lesní správa — nebyla vůbec kompetentní k tomu, aby st-lce jako vydražitelce dříví z urbarialistického lesa ukládala povinnost k náhradě škody, jež — podle předpokladu úřadu I. stolice — vznikla nedodržením
draž. podmínek. Rozhodnutí úřadu I. stolice jest tedy aktem úřadu nepříslušného, tudíž aktem zmatečným. Poněvadž pak žal. úřad, když k němu došlo odvolání st-lčino ze zmatečného výroku I. stolice, nehleděl
k této zmatečnosti, nýbrž zmatečný výrok I. stolice meritorně přezkoumával a výrok ten potvrdil, odporuje výrok žal. úřadu zákonu.

Citace:

č. 6226. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 223-225.