Č. 6323.

Pozemková reforma: Výpovědi z hospodaření na zabraných nemoviotstech není na překážku doživotní užívací právo osoby na nemovitostech těch hospodařící.
(Nález ze dne 19. února 1927 č. 1556).
Věc: Ladislav Cs. v K. proti státnímu pozemkovému úřadu o výpověď z hospodaření na zabraných nemovitostech.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: K návrhu stpú-u z 30. října 1925 doručil okr. soud ve Staré Ďale st-li a jeho manželce výpověď z hospodaření na zabraných, Antonínu a Kateřině Sz. patřících nemovitostech, zapsaných ve vl. č. — kat. obce K.
Stížnost do opatření toho podanou shledal nss bezdůvodnou.
St-l připouští výslovně, že jsou zde dány podmínky pro zábor poz. majetku, k němuž náležejí i pozemky, v příčině nichž bylo mu hospodaření vypovězeno. Má však za to, že žal. úřad nebyl k výpovědi té oprávněn, poněvadž prý st-li náleží právo, jež úřadu v disposici této povahy brání, totiž doživotní právo užívací, které si vymínil prodav onu majetnost nynějším vlastníkům.
Názor ten nemá opory v zákoně, který nezná překážky takové v příčině práv, vyplývajících státu ze záboru po rozumu ustanovení § 5 záb. zák., totiž přejímati a přidělovati zabraný majetek a tudíž i vypovídati hospodaření na něm podle § 12 náhrad. zák. osobám, které na oné majetnosti hospodaří, aniž by zák. rozeznával, na jakém titulu právo k hospodaření tomu spočívá. Ovšem že podle 2. odst. § 9 záb. zák. žal. úřad plně úkoly uložené mu provedením poz. reformy — má dbáti toho, aby osoby, pro které na zabr. majetku váznou práva, nebyly zkráceny. Tato ochrana dotčených práv záleží však toliko v tom, že osobám těm dostane se podle předpisů zák. náhr. a za podmínek tam stanovených náhrady za práva, jejichž další výkon byl převzetím zabraného majetku státem zmařen, naprosto však nelze ze zákonů o poz. reformě dovozovati, že by stát byl vázán právy třetích osob k zabranému majetku, zejména i právy užívacími, v ten způsob, že by musil trpěti jejich další výkon v objemu a způsobu odpovídajícím právnímu stavu založenému před záborem i na dále, a že by se proto nemohl práv těch dotknouti ani výpovědí dle § 12 náhr. zák.
Danou výpovědí nevsáhl tudíž žal. úřad neprávem v žádné subj. právo st-lovo, pročež bylo zamítnouti stížnost jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6323. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 403-404.