Č. 6400.

Pozemková reforma: I. Je nezákonné, rozhodne-li stpú o žádosti vlastníka za propuštění půdy ze záboru podle § 11 záb. zák., aniž dříve rozhodl o tvrzení vlastníkově, že zabrané nemovitosti tvoří několik samostatných souborů podle § 2 záb. zák. — II. Je nezákonné, učiní-li stpú vyloučení objektů podle § 3 lit. a) záb. zák. závislým na zaplacení 10%ního poplatku podle § 61 příd. zák.
(Nález ze dne 15. března 1927 č. 5127).
Prejudikatura: Boh. 6015/26 adm.
Věc: Likvidační komise církevních majetků na Slovensku (adv. Dr. Jan Galia z Bratislavy) proti státnímu pozemkovému úřadu o propuštění půdy dle § 11 záb. zák. a vyloučení objektů dle § 3 a) záb. zák.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud rozhoduje o žádosti arcibiskupství ostřihomského dle § 11. záb. zák. podané a vyhrazuje si rozhodnouti o žádosti za uznání, že nemovitý majetek tohoto arcibiskupství netvoří dle § 2 záb. zák. jediný celek, nýbrž 10 samostatných souborů, a pokud vyloučení objektů dle § 3 a) záb. zák. činí závislým na zaplacení 10% poplatku dle § 61 příd. zák., zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo: A) I. dle § 11 záb. zák. ostřihomskému arcibiskupství jako majiteli velkostatku B. propuštěno ze záboru 150 ha, 70 a, 36 m2 půdy zemědělské a 1001 h, 13 a, 35 m2 půdy jiné, II. dle § 7 záb. zák. dáno svolení, aby 1. parcely č. kat. ... vyloučeny byly z vl. čís. 1 kat. obce B., 2. parcela čís. ... z vl. čís. 1202 kat. obce N., 3. parcela čís. .. z vl. čís. 2 kat. obce V. a aby zapsány byly do nových vložek, načež tyto nemovitosti po zaplacení 10% poplatku dle § 61 příd. zák. uznány budou za objekty dle § 3 a) záb. zák. ze záboru vyloučené; III. dle § 20 příd. zák. propuštěno 107 ha, 04 a, 432 půdy za podmínek stížností nenaříkaných; B) zamítnuta byla žádost, aby I. propuštěny byly dle § 11 záb. zák. ještě další nemovitosti, II. dán byl souhlas k odepsání p. č. ... ve V. z vl. čís. 2; C) vyhraženo bylo rozhodnutí o žádosti, pokud se domáhá uznání, že nemovitý majetek ostřihomskému arcibiskupství připsaný netvoří ve smyslu § 2 záb. zák. jediný celek, nýbrž rozpadá se v 10 samostatných souborů, jakož i propuštění půdy ohledně souboru diecesního semináře a II. prebendisty.
Do rozhodnutí toho stěžuje si likvidační komise pro správu církevních majetků na Slov. vytýkajíc, a) že stpú měl před vyřešením žádosti, jež o propuštění půdy dle § 11 záb. zák. byla jménem arcibiskupství vznesena, rozhodnouti, zda nemovitosti arcibiskupství tomu knihovně připsané tvoří jeden soubor či souborů několik, jak bylo v řízení tvrzeno, b) že měla býti propuštěna půda i dle druhé věty § 11 záb. zák.; c) že vyloučení objektů ze záboru dle § 3 a) záb. zák. učiněno závislým na podmínce, že bude z jejich hodnoty zaplacen 10% poplatek dle § 61 příd. zák.
Nss uvážil o stížnosti takto:
St-lka vznesla ještě před vydáním nař. rozhodnutí na spor otázku, zda nemovitosti knihovně připsané arcibiskupství ostřihomskému tvoří jediný zabraný soubor, či zda jde o několik souborů, tvrdíc, že nemovitosti ty nelze dle zák. záb. považovati za vlastnictví arcibiskupství ostřihomského, nýbrž že vlastnicky náleží řadě různých subjektů, takže s hlediska záb. zák. je sčítati nelze. Toto své tvrzení uvedla již v žádostech, jež podala na vyzvání ve smyslu § 3 zák. náhr., uplatnila v nich jménem jednotlivých subjektů vlastnických, tedy i jménem arcibiskupství ostřihomského, jež jako vlastníka jednoho ze souborů označila, řadu nároků dle § 11 záb. zák.
Za toho stavu spisů bylo povinností žal. úřadu, aby napřed vyřešil spornou otázku vlastnického práva k celému souboru nemovitostí arcibiskupství ostřihomskému knihovně připsaných a pak teprve přistoupil k rozhodnutí o žádosti dle § 11 záb. zák. podané. Neboť již ze znění § 11 záb. zák. (»vlastníku z jeho státem zabrané majetnosti«) vyplývá, že vlastnické poměry k půdě zabrané musí býti před vyřešením nároků dle § 11 záb. zák. zjištěny, při čemž ovšem je vyřešiti i spornou otázku, jde-li o soubor jediný či o souborů několik. Nař. rozhodnutí propouští půdu arcibiskupství ostřihomskému jako vlastníku velkostatku B., ačkoli, jak ze žádostí st-lkou podaných je zřejmo, tato tvrdila, že části tohoto velkostatku patří i k dvěma jiným souborům, jež dle jejího tvrzení patří jiným subjektům vlastnickými (diecesnímu semináři a I. i II. vikaristovi). Je zřejmo, že pokud nebyla vyřešena otázka, zda velkostatek ten a vůbec velký majetek arcibiskupství připsaný s hlediska záb. zákona tvoří jediný soubor a zda proto na něj uplatniti lze jediný nárok dle § 11 záb. zák., či zda tvoří několik souborů a je-li tedy několik nároků, není možno vyřešiti jeden z těchto nároků. Neboť na vyřešení této otázky bude záviseti, kdo je vlastníkem těch kterých nemovitostí, koho bylo o zamýšleném převzetí uvědomiti, kdo má právo o propuštění půdy žádati, komu je půdu tu propustiti.
Nemohl proto žal. úřad nař. rozhodnutím rozhodnouti o žádosti za propuštění půdy dle § 11 záb. zák. podané jménem arcibiskupství ostřihomského, a vyhraditi si teprve později rozhodnouti o tom, komu statky tomuto arcibiskupství připsané s hlediska záb. zákona vlastnicky patří. Naopak bylo jeho povinností, aby nejprve rozhodl o tom, zda statky ty patří subjektu jedinému či subjektům různým a aby pak teprve přistoupil k řešení nároků dle § 11 záb. zák., a to tolika, kolik jich uznáním zvláštních souborů uznal.
Bylo proto nař. rozhodnutí, pokud rozhoduje o žádosti arcibiskupství ostřihomského dle § 11 záb. zák. podané a vyhrazuje rozhodnutí o žádosti, jíž se st-lka domáhá uznání, že nemovitý majetek ostřihomskému arcibiskupství připsaný netvoří ve smyslu záb. zák. jediný celek, nýbrž rozpadá se v řadu samostatných souborů, zrušiti pro nezákonnost. Následkem toho odpadá ovšem možnost zabývati se námitkou stížnosti, že arcibiskupství nebylo dle 2. věty § 11 záb. zák. ničeho propuštěno.
Stížnosti bylo vyhověti i co do námitky svrchu pod c) uvedené. Nss judikoval již o otázce, lze-li při souhlasu, uděleném dle § 7 záb. zák. k vyloučení zabrané nemovitosti z posavadní knihovní vložky a zapsání jejímu do vložky jiné, aniž při tom nastala změna vlastníka nemovitosti té, předpisovati poplatek dle § 61 příd. zák. a dospěl k zápornému zodpovědění této otázky. Neuznalť, že by souhlasem tím půda ze záboru se propouštěla, třeba by dělením takto nastalým vyloučená nemovitost nabyla právní samostatnosti a tím nedostávajícího se jí požadavku pro vyloučení ze záboru dle § 3 a) záb. zák. Dle § 44 j. ř. odkazuje se k nál. Boh. 6015/26 adm.
Nebyl proto žal. úřad oprávněn žádati za udělení souhlasu poplatek dle § 61 příd. zák. a vyloučení ze záboru dle § 3 a) záb. zák. činiti na zaplacení jeho závislým. Učinil-li tak, je výrok jeho nezákonný.

Citace:

č. 6400. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 549-552.