Č. 6341.

Administrativní řízení. — Samospráva obecní: I. * Rekursní lhůta počíná pro obec dnem, kdy byl výměr obcí převzat, i když převzetí to se stalo po úředních hodinách pro podatelnu obecního úřadu stanovených, nikoli teprve dnem, kdy výměr byl opatřen presentatem a zapsán do podacího protokolu. — II. K výkladu pojmu »doručení«. — III. O významu »úředních hodin« podatelny.
(Nález ze dne 25. února 1927 č. 17561/26.)
Věc: Antonín K. v Ř. proti zemskému správnímu výboru v Praze o zřízení schodů.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem měst. úřadu v Ř. z 9. říina 1925 uděleno st-li povolení k stavbě rodinného domku v Ř. mimo jiné s tím, že schody do novostavby zřízeny budou z ulice příční. K odvolání stavebníkově osk rozhodnutím ze 4. března 1926 toto ustanovení změnila a povolila st-li zřízení schodů na jeho pozemku (v předzahrádce) směrem na chodník pro pěší. K rekursu obce zsv nař. rozhodnutím výrok osk, jakož i onu část výměru I. stolice, jež se týká sporných schodů, změnil v ten smysl, že je stavebník povinen do 14 dnů po doručení rozhodnutí zažádati u stav. úřadu I. instance dle § 30 stav. řádu za dodatečné povolení k stavbě sporných schodů anebo je odstraniti.
Stížnost podaná stavebníkem do tohoto rozhodnutí nejprve vytýká, že zsv nebyl vůbec oprávněn meritorně věcí se zabývati, poněvadž rekurs k.zsv podán byl pozdě.
Výměr osk ze 4. března 1926, adresovaný ob. úřadu v Ř., byl podle podacího lístku založeného ve správních spisech, podán doporučeně u pošt. úřadu v Ř. dne 5. března 1926, a podle potvrzení tohoto úřadu z 26. března 1926 byl dne 6. března 1926 měst. úřadem převzat. S tímto udáním souhlasí opis doručenky o listovní zásilce č. .., osk-í ověřený, kterážto doručenka, podepsaná: Mareš, účetní, je datována 6. března 1926. Další potvrzení pošt. úřadu v Ř. z 29. července 1926 praví, že doporučené dopisy předávají se do odnosných schránek po jich příchodu, a že doporučený dopis č. 772 odnesen byl měst. úřadem v Ř. dne 6. března 1926. A posléze je tu prohlášení měst. úřadu v Ř. ze zprávě jeho z 22. června 1926, kde se praví, že rozhodnutí osk »bylo měst. úřadu doručeno dne 6. března 1926 po úř. hodinách, takže pošta tato otevřena byla teprve v pondělí, t. j. 8 března 1926 a téhož dne v podacím protokolu zapsána, a že teprve tohoto dne měst. úřad nabyl vědomosti o výměru.« Na základě těchto spisů dlužno tedy pokládati za zjištěno, že cit. rozhodnutí osk bylo pošt. úřadem měst. úřadu v Ř., resp. obci ř-ské odevzdáno dne 6. března, do podacího protokolu obce ovšem zapsáno teprve 8. března 1926. Žal. úřad pokládá za den doručení zřejmě teprve den 8. března 1926, kdy výměr zapsán do podacího protokolu měst. úřadu, a poněvadž rekurs podán byl dne 22. března, uznal jej žal. úřad za podaný včas a vyřídil jej meritorně.
Důvod, proč žal. úřad pokládá za den doručení teprve den 8. března, může býti dvojí: buď má za to, že odevzdání zásilky provedené dne 6. března nemá účinků doručení, poněvadž se stalo po úř. hodinách stanovených pro podatelnu měst. úřadu na dobu od 8—12 hodin dopoledne, anebo je toho názoru, že k doručení nestačí pouhé odevzdání úředního výměru straně, nýbrž že je dále zapotřebí také ještě, aby strana o obsahu výměru nabyla vědomosti.
Ani ten ani onen názor není správný. Doručení úředního vyřízení straně podle významu slova záleží v tom, že se úřední vyřízení odevzdá do rukou strany. Nejpozději tím, že strana (po případě zmocněnec její) vyřízení převezme, jest — ne-li již dříve — doručení provedeno. Že by účinnost doručení byla závislá na tom, že strana také obsah vyřízení vezme na vědomí, neplyne ani z pojmu doručení, ani nelze to dedukovati z nějaké normy právní. Že rozhodnutí osk bylo měst. úřadu v uvedeném smyslu doručeno, t. j. pošt. úřadem odevzdáno již 6. března, vysvítá z toho, co shora uvedeno, a je obcí také výslovně doznáno. Tímto odevzdáním bylo doručení cit. rozhodnutí obci provedeno. Zápis výměru do podacího protokolu a opatření jeho presentatem nemají významu pro otázku, kdy doručení se s právním účinkem pro obec stalo.
Okolnost, že rozhodnutí osk bylo ob. úřadu doručeno dne 6. března teprve po úředních hodinách pro podatelnu ob. úřadu stanovených, nezbavuje doručení to jeho účinnosti. Úř. hodiny určené pro podatelnu mají význam dvojím směrem: jednak pro zaměstnance do podatelny přidělené, značíce dobu, kdy tito jsou povinni v místnosti podatelny býti přítomni, jednak pro strany, určujíce dobu, kdy tyto mají nárok na to, aby podatelna byla jim přístupna a podání jejich na ob. úřad učiněná přijímala. Naprosto nelze stanovení úř. hodin přikládati ten význam, že by obec — aspoň když jedná jako strana — nemohla mimo úř. hodiny předsebrati právní úkony s právními účinky. Jestliže tedy ob. úřad jako orgán obce ať skrze podatelnu ať jinak převzal úřední vyřízení jemu pošt. úřadem pro obec odevzdané, nelze tento úkon pokládati za bezúčinný jen proto, že se stal mimo úř. hodiny.
Poněvadž — jak dolíčeno — sluší rozhodnutí osk ze 4. března 1925 pokládati za účinné doručené obci již dne 6. března 1926, rekurs obce podán byl však teprve dne 22. března, tedy po uplynutí 14denní rekursní lhůty, stanovené v § 132 stav. řádu, nebyl žal. úřad oprávněn meritorně o něm jednati. Poněvadž tak učinil, vycházeje z mylného právního názoru, bylo nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 6341. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 442-443.