Č. 6241.

Stavební právo. — Administrativní řízení (Slovensko): * Za účinnosti župního zákona není konečným rozhodnutí župního úřadu ve věci stavebního povolení podle stav. statutu, platného pro město Lučenec z r. 1912 (schváleného v r. 1914).
(Nález ze dne 21. ledna 1927 č. 16135/26).
Prejudikatura: Boh. 3921/24 adm.
Věc: Štěpán a Jan D. proti župnímu úřadu ve Zvoleni o stavební věc.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Rozhodnutím z 8. března 1926 zamítl okr. úřad v L. žádost Rudolfa F. za povolení ke stavbě ... Nař. rozhodnutím zrušil župní úřad ve Zvoleni rozhodnutí okr. úřadu a udělil Rudolfu F. podle §§ 12 a 13 stavebního statutu pro býv. župu Novohradskou žádané stav. povolení; k svému rozhodnutí připojil župní úřad právní poučení, že do tohoto rozhodnutí není přípustným další odvolání vzhledem k § 13 cit. statutu a § 6 zák. č. 126 z r. 1920.
Maje rozhodovati o stížnosti musel se nss nejprve z povinnosti úřední zabývati otázkou, zdali žal. úřad právem označil nař. rozhodnutí jako konečné rozhodnutí úřadu správního ve smyslu § 5 zák. o ss. V tomto směru dospěl pak soud k těmto závěrům:
Stav. statut pro město L. upravuje kompetenci úřadů ve stav. věcech vůbec v § 122. Odstavec 1 § 122 tohoto statutu jedná o kompetenci ve věcech přestupků tohoto statutu, odst. 2 téhož § jedná pak o kompetenci ve věcech »čistě stavebních« a stanoví, že v těchto věcech rozhoduje v I. stolici měst. rada (magistrát), v II. stolici adm. výbor a v III. stolici min. vnitra. Nelze pochybovati o tom, že k věcem »čistě stavebním«, jež má na mysli odst. 2 § 122 cit. statutu, patří také věci týkající se stav. povolení (§§ 4 až 19 téhož statutu). Jest tudíž také pořadí stolic správních ve věcech stav. povolení posuzovati podle ustanovení odst. 2 § 122 tohoto statutu.
Toto ustanovení doznalo sice — jednak v důsledku přeměny města L., jež bylo dříve městem s reg. magistrátem, na velkou obec (§§ 4 a 10 vl. nař. z 21. září 1922 č. 275 Sb.), jednak pak v důsledku nové župní organisace provedené zákonem z 29. února 1920 č. 126 Sb. — změny v tom směru, že kompetence příslušející v uvedených věcech v I. stolici měst. radě (magistrátu) přešla počínajíc dnem 1. ledna 1923 na nový okr. úřad, a že kompetence příslušející v těchto věcech v II. stolici adm. výboru přešla týmž dnem na nový župní úřad (arg. § 8 cit. nař. č. 275 z r. 1922, vyhláška min. vnitra v dohodě s min. pro Slov. z 29. prosince 1922 č. 412 Sb., § 6 cit. zák. č. 126 z r. 1920, čl. 1. a 2. téhož zák. a §§ 1 a 2 vl. nař. z 26. října 1922 č. 310 Sb.). Naproti tomu nebylo uvedenými předpisy ani jinými zákonnými, řádně publikovanými normami nic změněno na kompetenci, která podle odst. 2 § 122 cit. statutu přísluší v uvedených věcech v III. stolici ministerstvu vnitra.
Z těchto úvah plyne tedy, že i za účinnosti nového župního zák. jest min. vnitra III. stolicí ve věcech povolení ke stavbám v obvodu města L.
V daném případě, kdy již rozhodnutí úřadu I. stolice bylo, jak nesporno, vydáno za účinnosti nového zákona, nebylo tedy nař. rozhodnutí, jež vydal v II. stolici župní úřad, rozhodnutím poslední stolice správní, nýbrž byl proti tomuto rozhodnutí přípustným ještě další opravný prostředek, totiž odvolání k min. vnitra. Žal. župní úřad označil tudíž neprávem své rozhodnutí jako konečné rozhodnutí úřadu správního ve smyslu § 5 zák. o ss.

Citace:

č. 6241. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 247-248.