Č. 6332.

Samospráva obecní. — Administrativní řízení (Slovensko): I. Schvalovati usnesení ob. zastupitelstva velké nebo malé obce o koupi domu přísluší do 31. XII. 1922 adm. výboru, od 1. I. 1923 v prvé stolici okr. výboru a — pokud tento není zvolen a ustaven — okr. náčelníku. — II. O formalitách, na které jest vázáno podle zák. čl. XXII : 1886 usnesení obecního zastupitelstva o koupi nemovitosti.
(Nález ze dne 22. února 1927 č. 3411.)
Věc: Josef V. a spol, v L. proti župnímu úřadu ve Zvolenu stran schválení koupě domu pro notářský úřad.
Výrok: Stížnost, pokud byla podána Štěpánem F., Janem K., Annou P., Josefem S. a Gustinou B., odmítá se jako nepřípustná. Ke stížnosti ostatních st-lů zrušuje se nař. rozhodnutí pro nezákonnost.
Důvody: Ve schůzi dne 20. srpna 1921 usneslo se obecní zastupitelstvo obce L. — podle opisu protokolu o schůzi té spisům připojeného — na návrh obv. notáře Emila F. jednohlasně, aby byl zakoupen od Ivana O. v Budapešti dům v L. za účelem opatření kanceláře pro not. úřad a bytu pro notáře. Podle opisu protokolu o schůzi ob. zastupitelstva konané dne 4. září 1921 zmocněn byl obecní rychtář Josef C. a Josef P. starší, aby s Ivanem O., který k vůli správě svého majetku přijel do L., případně s jeho zástupcem Eduardem T. z K., jednali o koupi domu. Tito sjednali kupní cenu 140000 Kč, což zastupitelstvo vzhledem k tomu, že k domu jsou pozemky a budovy ve velké ceně, v téže schůzi schválilo a vzalo na vědomí, že byl dán závdavek 8000 Kč. Současně bylo představenstvo obce zmocněno, aby dne 5. září odebralo se do K. k uzavření písemné smlouvy s právním zástupcem Ivana O. Drem Arturem Š. Konstatováno dále, že na kupní cenu Úvěrní banka filiálka v K. na podpis Jana C., Josefa P. st., Jana P. ml. a Dionysa Z. poskytne směnečný úvěr. K uzavření smlouvy zmocněni pak byli obv. notář Emil F., obecní rychtář Josef G., Michal Š. a Josef P., jako členové ob. výboru. Podle opisu protokolu o schůzi ob. zastupitelstva konané dne 6. září 1921 byla přečtena uzavřená smlouva o koupi domu za 140000 Kč a bylo přítomným sděleno, že kupní cena byla zaplacena Úvěrní bankou filiálkou v K., což přítomnými bez poznámky bylo schváleno a ob. představenstvo pověřeno, aby učinilo pomocí Dra. Artura Š. opatření, aby smlouva, jež současně k veř. nahlédnutí na 15 dní byla vyložena, byla schválena župním výborem. Podle opisu protokolu o schůzi ob. zastupitelstva z 29. říina 1922, sdělil obv. notář ob. zastupitelstvu, že Úvěrní banka filiálka v K. půjčku vypověděla a že musí býti v nejkratší době splacena, ježto by jinak pohledávku na majetku ručitelů za směnky nechala zajistiti. Na to se zastupitelstvo usneslo, aby vyjednána byla nová půjčka s filiálkou měst. pražské spořitelny v B., jež prý projevila ochotu půjčku výhodně poskytnouti; jednáním pověřen byl obv. notář a obecní rychtář s tím, že mohou půjčku i se soukromými osobami vyjednati, v kterémž případě přítomní členové zastupitelstva jsou ochotni svým majetkem se za ni zaručiti.
Z kupní smlouvy de dato 5. září 1921 je vidno, že trhová cena za dům ujednána byla 150000 Kč, že na kupní cenu byl dán závdavek 4000 Kč a že zbytek ceny bylo splatiti do 15 dnů a že obec mimo to převzala povinnost udržovati rodinnou hrobku Ivana O. po 30 roků.
Podáním de pres. 16. listopadu 1922 žádal obecní rychtář Jan C. jménem obce župní správní výbor o schválení smlouvy. Žádost tato byla postoupena okr. úřadu ve Sv. Kříži, který smlouvu na základě § 23 odst. 2. a § 58 zák. č. 329/21 ve spojení s § 3 nař. č. 310/22 rozhodnutím z 15. ledna 1924 schválil a svoje rozhodnutí takto odůvodnil: Koupě sice přesahuje hmotné síly obce L., která se svými 370 obyvateli nemá ani 100000 Kč majetku. Ale obec koupi uzavřela v době, kdy cena nemovitosti byla vysoká, nucena jsouc k tomu tím, že nebylo notářského domu, a že bylo třeba opatřiti podle nař. min. pro Slov. č. 18000 byt pro notáře a úřední místnosti. Obec nemohla předpokládati, že ceny nemovitosti klesnou. Je také nemožno, aby občané, kteří svým ručením umožnili koupi k zabezpečení notářského bytu a kanceláře a vyhověli tak intencím nadřízených úřadů, při tom ještě škodu trpěli.
Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání pozdějším rychtářem obce L. Josefem T. a společníky a obcemi H., P. a V., jež s obcí L. tvoří jeden notariát.
Mezitím min. pro Slov. rozhodovalo o odvolání jmenovaných obcí z rozhodnutí župního úřadu ve Zvolenu ze 4. května 1923 o výši příspěvku k nákladu na potřebné úřední místnosti a na byt obv. notáře a zrušivši je rozhodnutím z 26. listopadu 1923 nařídilo vzhledem ke steskům v těchto odvoláních do postupu při koupi domu od Ivana O. na účet obce L., aby důvodnost stesků byla řádně vyšetřena. Župní úřad ve Zvolenu pověřil šetřením okr. náčelníka ve Sv. Kříži. Do způsobu tohoto šetření stěžovali si Jan L., člen ob. rady v L. a společníci na župní úřad ve Zvolenu podáním z 12. února 1925 a žádali, aby k přezkoumání šetření byl delegován jiný úředník.
Župní výbor ve Zvolenu o odvolání Jos. T. a spol. v L. proti rozhodnutí okr. úřadu ve Sv. Kříži z 15. ledna 1924 a o stížnosti Jana L. a spol. v L. společně pojednal a obě rozhodnutím z 10. ledna 1925 na základě § 58 zák. zák. č. 329/1921, případně § 6 zák. č. 126/1920 zamítl a rozhodnutí okr. náčelníka ve Sv. Kříži s tou změnou schválil, že okr. náčelník nebyl oprávněn posuzovati věc na podkladě zák. č. 329/1921, ale na podkladě zák. čl. XXII z r. 1886. Současně vyslovil, že schvaluje usnesení ob. výboru z 20. srpna 1921, 4. září a 6. září 1921 a nařizuje opatření trhové smlouvy schvalovací doložkou a zavedení disc. řízení proti notáři Emilu F. Vylíčiv pak v důvodech rozhodnutí celý děj dospěl k tomuto odůvodnění svého rozhodnutí: 1. Je sice pravda, že při jednání o koupi ob. výborem nebylo dbáno ustanovení §§ 59 a 110 zák. čl. XXII z r. 1886, ale to sluší připsati jednak tomu, že notář nastoupil službu jako bývalý učitel a nebyl sběhlý v provádění cit. zák. čl., jednak tomu, že Ivan O. žádal vyřízení věci v 8 dnech. Fakt je, že obec dům koupila, cenu vyplatila a proto není možno připustiti, aby se obec vydávala nákladným a nejistým sporům se strany bona fide jednajících členů ob. zastupitelstva, kteří směnku jménem obce podepsali. Zmíněně formální vady nemohou býti v této věci posuzovány přísně, když dotyčná usnesení byla přítomnými jednohlasně usnesena a když na to zák. č. 329/ 1921 tyto formality i tak odstranil. 2. V odvolání tvrzená okolnost, že koupě ve schůzích ob. výboru nebyla projednávána, není ničím prokázána, a naopak šetřením se zjistilo, že dotyčné protokoly jsou správné, k čemuž se ostatně členové tehdejšího výboru i u župního úřadu při příležitosti jiné věci přiznali a potvrdili pouze, že dům ihned byl odprodán notáři F., což není rovněž prokázáno a naopak Emil F. v župním úřadě vlastnoručním dopisem Ivana O., případně jeho zástupce dokázal, že smlouvu neuzavřel. 3. Správné je tvrzení odvolání, že okr. náčelník nebyl oprávněn zmíněnou kupní smlouvu na základě zák. č. 329/1921 schváliti, když byla uzavřena 5. září 1921 a bylo proto jeho rozhodnutí v tomto bodě opraveno. 4. Obv. notář F., který ve smyslu § 1 nař. býv. uher. min. vnitra č. 12600/902 byl zodpověděn za provádění ob. správy způsobil svým omeškáním a nezákonným jednáním obci velikou hmotnou škodu, když schválení smlouvy více než rok protahoval a obec tak před klesnutím ceny dům nemohla prodati, ač to prý bylo jejím úmyslem a když tak zavinil soudní výlohy, kterým byla by se mohla obec vyhnouti, kdyby smlouva všas byla schválena. Za toto jednání je disc. a za způsobenou škodu je obci hmotně zodpověděn. Rovněž je disciplinárně zodpověděn za nedodržení předpisů § 59 a 110 zák. čl. XXII : 1886 a že na protokol z 29. října 1922 přilepil podpisy členů ob. zastupitelstva, jež původně na jinou listinu byly dány, čímž dopustil se trest. činu, který přikazuje se k disc. potrestání jen proto, že obsah toho protokolu stal se bezpředmětným a že jednání jeho přičísti je více nevědomosti, než zlomyslnosti. 5. Obava odvolatelů, že obec kupní cenu nebude moci zaplatiti, je neodůvodněna, ježto obec s použitím důchodkových pramenů dle vl. nař. č. 143/1922 přípustných může svoje důchody značně zvýšiti a může počítati s pomocí župy, aby dosáhla dlouhodobé amortisační půjčky. Župní výbor jest si úplně toho vědom, že zmíněnou smlouvu za výhodnou již považovati nelze, když ceny nemovitosti tak klesly, avšak béře-li se v úvahu i ta okolnost, že obec i tak je povinna podle § 14 zák. č. 211/1920 postarati se o umístění notářské kanceláře a archivu a o ubytování notáře a že v případě neschválení koupě vystaví se obec nekonečným a nákladným sporům se strany osob podepsavších směnku, které by pravděpodobně v nesprospěch obce skončily, usnesl se župní výbor ve zmíněném již smysle a to výlučně v zájmu obce, která by těmito spory teprve v niveč přišla. O odvoláních obcí V., P. a H. pak župní výbor vyslovil, že nemá důvodu, aby se jimi meritorně zabýval, ježto obce ty nejsou na věci interesovány. — — — —
O stížnosti uvážil nss takto: — — — —
Nss-u nutno se nejprve vypořádati s námitkou nezákonnosti nař. rozhodnutí, že okr. náčelník ve Sv. Kříži nebyl příslušný k rozhodování ve věci.
Námitku tu provádí stížnost takto: Okr. náčelník nebyl příslušný schvalovati kupní smlouvou, neboť v době uzavření kupní smlouvy platil zák. článek XXII z r. 1886, podle něhož k schválení smlouvy byl příslušný bezprostředně župní výbor. Zákon č. 329 z r. 1921 nemá zpětné platnosti. Leč i kdyby se přihlíželo k tomu, že v době schválení smlouvy byl již v platnosti zák. č. 329/1921, nebyl okr. náčelník přece příslušný k tomu, aby kupní smlouvu schválil na základě vlád. nař. č. 310/1922, poněvadž v r. 1924 byly již zřízeny okr. výbory, do jejichž kompetence schvalování takových smluv patří. Potvrdil-li tedy žal. úřad v poslední instanci smlouvu, porušil zákon, neboť měl usnesení zrušiti, zvláště když sám v nař. rozhodnutí uznává, že okr. náčelník nebyl oprávněn kupní smlouvu na základě zák. č. 329/1921 schvalovati, a že měla býti schválena podle zák. čl. XXII: 1886. Měl-li pak žal. úřad sám v I. stolici podle zák. čl. XXII : 1886 o schválení kupní smlouvy rozhodovati, pak ovšem nemohl rozhodovati jako odvolací stolice.
K těmto vývodům stížnosti sluší uvésti:
Usnesení o koupi domu, jichž schválení žal. úřadem je předmětem sporu, byla učiněna — jak nesporno — v srpnu a září 1921. V té době pro schválení usnesení toho druhu, o jaké zde se jedná, bylo se říditi předpisem § 24 odst. 1 b), a odst. 2 a § 25 zák. čl. XXII : 1886 s tou změnou, že dohlédací právo, jež podle tohoto předpisu příslušelo municipiu, přešlo po 28. říjnu 1918 na adm. výbory zřízené na základě § 1 a 14 zák. č. 64/1918. Zákonem z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. upraveno bylo nově schvalování usnesení o scizení neb nabývání obecního majetku dohlédacím úřadem (§ 23). Zákon tento nabyl pak na Slov. účinnosti od 1. října 1921. V § 58 tohoto zákona se pak stanoví, že působnost, kterou zákon přikazuje bezprostřednímu dohlédacímu úřadu příslušeti bude až v dotčeném území republiky budou zřízeny župní a okr. úřady, okr. výboru a působnost vyššího dohlédacího úřadu župnímu úřadu. Župní a okr. úřady zřízeny byly zákonem z 29. února 1920 č. 126 Sb., který nabyl na Slov. účinnosti podle vl. nař. z 26. října 1922 č. 310 Sb. dnem 1. ledna 1923. Za tohoto stavu právních předpisů byl by ovšem ku schválení usnesení, o něž jde v tomto případě, až do 1. ledna 1923 býval příslušný v I. stolici adm. výbor. Avšak v této době k jednání o schválení zmíněného usnesení vůbec nedošlo a bylo o jeho schválení jednáno teprve v lednu 1924, tedy za platnosti cit. již zákona o župních a okr. úřadech, kdy podle zmíněného již ustanovení § 58 zák. č. 329/1921 kompetence adm. výborů v této věci přešla na okr. výbory jako bezprostředně dohlédací úřady, proti jichž rozhodnutím dle 2 odst. § 58 cit. zák. odvolání jde na vyšší dohlédací úřady, jimiž jsou župní výbory.
Dle těchto ustanovení byl by měl v tomto případě rozhodovati o schválení usnesení o koupi domu v prvé stolici okr. výbor, v II. stolici župní výbor. Než dle zprávy župního úřadu ve Zvoleni z 11. listopadu 1926 byla volba okr. výboru ve Sv. Kříži provedena teprve 30. září 1923 a ustavující schůze zvoleného okr. výboru odbývala se teprve dne 27. února 1924, kdežto o schválení usnesení bylo rozhodnuto 15. ledna 1924 a to okr. náčelníkem.
Jest tedy zodpověděti pouze otázku, mohl-li okr. náčelník v době, než okr. výbor byl konstituován, o schválení usnesení o koupi domu rozhodovati. Na tuto tázku dává odpověď předpis § 3 vlád. nař. z 26. října 1922 č. 310 Sb., který stanoví, že pokud nebudou ustavena župní zastupitelstva a okr. výbory, vykonává práva jim příslušející župan, resp. okr. náčelník.
Právem tedy v daném případě rozhodoval o schválení usnesení zastupitelského sboru obce L. o koupi domu jako bezprostřední úřad dohlédací podle § 23 a 58 zák. č. 329/21 okr. náčelník, který se také ve svém rozhodnutí ustanovení § 3 vlád. nař. č. 310 z r. 1922 pro svojí příslušnost dovolal. Je tedy zmíněná námitka nezákonnosti bezdůvodná.
Stížnost vytýká nař. rozhodnutí ještě další nezákonnost a to z důvodu, že při usneseních z 20. srpna, 4. září a 6. září 1921 o koupi domu a uzavření výpůjčky nebylo šetřeno předpisů §§ 59 a 110 zák. čl. XXII: 1886. — — — — Podle ustanovení § 59 a 110 zák. čl. XXII z r. 1886 může obecní výbor jen výjimečně usnésti koupi nemovitého majetku neb reálných práv nebo zatížení ob. majetku absolutní většinou hlasů ve valné hromadě, jejíž svolání je nejméně 30 dní před tím usnésti a publikovati. O usnesení takovém má pak býti hlasováno dle jmen. Tohoto předpisu dle stavu správních spisů nebylo skutečně dbáno, což uznal i žal. úřad sám v nař. rozhodnutí. Ona usnesení, nestavše se ve formě zákonem předepsané, nemohou býti tedy uznána za pravý projev vůle obce. Potvrdil-li tedy žal. úřad přes to nař. rozhodnutím rozhodnutí I. stolice, dávaje se více vésti ohledy na neblahé poměry v obci L., než předpisy zákona, jest jeho rozhodnutí nezákonné.
Bylo je proto zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž pak bylo třeba zabývati se ještě ostatními námitkami stížnosti.

Citace:

č. 6332. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 421-426.