Čís. 310.

Nároky manželky proti manželi o slušnou výživu v penězích nebo peněžité hodnotě dlužno uplatňovati žalobou. Není třeba, by manželka, s níž manžel nechce žíti, domáhala se předem rozvodu manželství od stolu a lože.
(Rozh. ze dne 29. října 1919, Rv I 496/19).
Žofie N. podala na svého manžela žalobu o placení měsíčního výživného, poněvadž ji manžel od sebe zapudil a s ní nechce žíti. Žalovaný namítal mimo jiné nepřípustnost pořadu práva, poněvadž o nároku manželky proti manželi o placení výživného nutno rozhodovati v řízení mimosporném. Prvá stolice námitku zamítla, uváživši toto: Zjištěno souhlasným přednesem stran, že žalovaný s manželkou od května 1918 ve společné domácnosti nežije a žíti vůbec nechce. Nelze přece nutiti manželku, by žalovala dříve o rozvod; zapudil-li ji manžel, jak bylo právě zjištěno, a neplatí-li jí výživné, nezbývá jí než pořadem právním domáhati se plnění od žalovaného po rozumu § 91 pokud se týče § 1042 obč. zák. Soukromoprávní poměry docházejí právní ochrany, pokud výslovně předpisy zákonné neodkazují jejich vyřízení do řízení nesporného, pouze řádným pořadem právním. Z tohoto všeobecného pravidla není výjimky pro rozepře mezi manželi, není zákonitého ustanovení, které by je odkazovalo k soudnictví nespornému, není příčiny, by nárok manželčin na výživu, třebas byl officium familiare, byl střežen z moci úřední a není konečně důvodů, proč by se s rozepřemi o trvalou výživu, které občanský zákon v §§ 108 a 117 výslovně odkazuje k řízení řádnému, bylo-li manželství rozvedeno, jinak nakládalo, než s návrhy manželky nerozvedené na výživu. Dlužno tudíž uplatňovati takový nárok pořadem právním. Odvolací a dovolací soud zamítl odvolání, pokud se týče dovolání, uplatňující v označeném směru též zmatečnost řízení, nejvyšší soud z těchto
důvodů:
Co se týče námitky nepřípustnosti pořadu práva, lze poukázati ku správným důvodům rozsudku v odpor vzatého, jakož i plenissimárnímu rozhodnutí bývalého c. k. nejvyššího dvoru soudního ze dne 16. dubna 1918 Pres. 55/18 čís. 253 knihy judikátů, dle něhož nároky manželčiny proti manželi na slušnou výživu dlužno uplatňovati pořadem práva. Poněvadž odvolací soud v souhlase s prvním soudem zjistil, že žalovaný se svou manželkou od května 1918 ve společné domácnosti nežije a žíti vůbec nechce, jí výživného také neplatí, nezbývá jí, než pořadem právním domáhati se plnění na žalovaném po rozumu § 91, pokud se týče § 1042 obč. zák. a nelze ji nutiti, by dříve o rozvod žalovala.

Citace:

Rozhodnutí č. 310. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 543-544.