Čís. 282.Neodporovatelným dle § 45, odstavec prvý j. n., jest i rozhodnutí rekursního soudu, jímž vysloveno, že žaloba, vznesená na sborový soud prvé stolice, tímto soudem však pro věcnou nepříslušnost odmítnutá, patří k jeho věcné příslušnosti.(Rozh. ze dne 7. října 1919, R II 118/19).Rekursní soud změnil usnesení sborového soudu prvé stolice, jímž žaloba odmítnuta byla pro věcnou nepříslušnost a zamítl námitku věcné nepříslušnosti.Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs.Důvody:Krajský soud zamítl žalobu pro věcnou nepříslušnost maje za to, že jest věcně příslušným k projednání rozepře soud okresní. Vyhověv rekursu žalující strany uznal soud rekursní, že přísluší rozhodovati o sporné věci krajskému soudu. Dle § 45 j. n. nelze rozhodnutím sborového soudu prvé stolice o jeho věcné příslušnosti odporovati z důvodu, že příslušným projednati spor jest soud okresní. Zákon vychází ze stanoviska, že nejsou nijak dotčeny zájmy stran, ba že jest těmto více vyhověno a poskytnuta stranám větší záruka důkladnějšího, spolehlivějšího a tím také i správnějšího rozhodování, projednává-li věc sborový soud prvé stolice na místě okresního soudu, jenž by byl dle názoru té které strany k jednání příslušným. Tatáž zásada musí platiti i v případě, o nějž se jedná. Rozhodnutí soudu rekursního, že jest věcně příslušným krajský soud, nastupuje pouze na místo usnesení sborového soudu prvé stolice, nahrazuje toliko výrok sborového soudu prvé stolice, k němuž by bylo došlo, kdyby byla prvá stolice nazírala na věc správně. Právní stav jest týž jako kdyby byl sborový soud prvé stolice již předem učinil v příčině věcné příslušnosti usnesení, odpovídající zákonu. Důsledkem této úvahy nelze dle zásady § 45 j. n. odporovati usnesení rekursního soudu a bylo jako nepřípustný odmítnouti dovolací rekurs vznesený proti usnesení druhé stolice.