Čís. 222.

I pokud jedná se o poplatky notáře jako soudního komisaře, jest dovolací rekurs vyloučen (§ 528 c. ř. s.).
(Rozh. ze dne 8. července 1919, R II 80/19).
Rekursní soud (zemský soud v Brně) změnil k rekursu notáře částečně usnesení prvého soudu, jimiž upraveny byly poplatky notáře jako soudního komisaře. V otázce, kdo povinen jest hraditi notářovy poplatky, minul se rekurs s úspěchem. Do této části rozhodnutí rekursního soudu podal notář dovolací rekurs.
Nejvyšší soud dovolací rekurs odmítl s poukazem na § 14 odst. 2 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 čís. 208, podle něhož proti rozhodnuti druhé stolice o útratách se rekursy nepřipouštějí, zvláště když podle úmyslu zákonodárcova, by nejvyšší soud byl co možná ušetřen běžných věcí a zejména stížností do útrat, a se zřetelem na všeobecné znění řečeného § 14 odst. 2 jakož i souhlasného s ním v tomto ohledu § 528 odst. 1 c. ř. s. dlužno míti nutně za to, že obrat »rozhodnutí o útratách« vykládati sluší co možná široce, takže v něm zahrnuty jsou nejen rozhodnutí, co kdo platiti má, nýbrž také, která strana k placení jest povinna.

Citace:

Rozhodnutí č. 222. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 420-420.