Čís. 177.

Zákaz postupu uzávěrky postihuje též nárok na náhradu škody pro nedodání, pokud se týče nárok na náhradu zájmu dle §u 368 ex. ř.
(Rozh. ze dne 20. května 1919, Rv I 237/19).
Závěrečným listem ze dne 4. července 1915 koupil obchodník A u obchodníka В 100 beden sardinek. Dle doložky závěrečného listu jest uzávěrka nepřevoditelná. Nedodav zboží byl В k žalobě A-ově pravoplátně odsouzen, tak učiniti. Než i exekuce, vedená dle § 346 ex. ř. mi- nula se s úspěchem. Po té postoupil A své nároky C-ovi a tento podal na B žalobu o náhradu zájmu dle § 368 ex. ř. Žaloba byla ve všech třech stolicích zamítnuta, nejvyšším soudem mimo jiné z těchto
důvodů:
Nesprávné posouzení právní ohledně otázky nedostatku aktivní legitimace k žalobě shledává žalobce v tom, že soud odvolací má za to, že i postup pohledávky na náhradu nyní žalované dle závěrečného listu jest nepřípustný. Nejen pří nároku na dodání zboží, nýbrž i při pohledávce peněžité může dlužník míti zájem na tom, by postup osobě třetí byl vyloučen, zejména také proto, by dlužník případné své protinároky, které mu později proti přímému kontrahentovi vzniknou, mohl uplatňovati kompensací. Nárok na náhradu škody pro nedodání zboží jest právě tak jako nárok na dodání nárokem z učiněné uzávěrky, nárok ten nezakládá se pouze na zákoně, nýbrž po rozumu § 1295, 1298 obč. zák. na nesplnění povinnosti smluvní. Ujednání v závěrečném listu obsažené, že »uzávěrka,« totiž práva z ní vyplývající jsou nepřevodna, platí tedy i pro tento nárok a smluvní obmezení tohoto nároku v tom směru, že postup jeho jest nepřípustný, není zákonem zakázáno, jest tedy dovoleno, a nelze seznati, proč by odporovalo dobrým mravům.

Citace:

Rozhodnutí č. 177. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 352-353.