Čís. 185.

Nemanželský otec není oprávněn k stížností do usnesení, jímž odepřel poručenský soud schváliti smír uzavřený mezi nemanželským dítětem a jím ve sporu o uznání otcovství a placení výživného.
(Rožh. ze dne 27. května 1919, R II 60/19).
Stížnost, kterou vznesl nemanželský otec proto, že poručenský soud (okresní soud v Uh. Ostrohu) odepřel schváliti smír uzavřený v jeho sporu o uznání otcovství a placení výživného, byla soudem rekursním (krajským soudem v Uh. Hradišti) zamítnuta pro nedostatek legitimace stěžovatelovy; neboť do usnesení takového muže si stěžovati jen nezletilec, pokud se týče jeho poručenstvo, nikoli však i nemanželský otec jako osoba třetí, ohledně níž poručenskému soudu žádné schvalování nepřísluší (§ 233 obč. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolací stížnosti.
Důvody:
Usnesení v odpor vzaté jest připojenými k němu důvody, srovnávajícími se se zákonem a stavem věci ospravedlněno. Dle §u 9 zák. o nesp. říz. může si sice stěžovati, kdo se pokládá za stížena opatřením prvého soudu vydaným v nesporném řízení; v řízení týkajícím se schválení smíru uzavřeného ohledně placení výživného mezi nemanželským otcem s jedné a poručenstvem nemanželského dítěte s druhé, strany, které je vnitřní záležitostí poručenského soudu a při čemž rozhoduje jedině prospěch dítěte, jest však k hájení práv nezletilcových povolán jen jeho zákonný zástupce a nikoli i nemanželský otec, vystupující při uzavření smíru jako odpůrce dítěte a pečující při tom, jak jest přirozeno, o své vlastní zájmy. Plyne to i z ustanovení § 865 obč. zák., dle něhož může druhý kontrahent v podobných případech žádati pouze přiměřenou lhůtu k prohlášení, na rozhodnutí poručenského soudu však vlivu vykonávati nemůže. Nedostává se tedy stěžovateli práva odporovati usnesení, jímž poručenský soud odepřel schválení uzavřeného smíru.

Citace:

Rozhodnutí č. 185. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 361-362.