Čís. 321.

Poznámka knihovního pořadí pro zamýšlené zcizení nemovitosti nevadí, by i za šedesátidenní lhůty nebylo ohledně nemovitosti povoleno prozatímní opatření proti posavadnímu knihovnímu vlastníku. Okolnost, že po povolení prozatímního opatření došlo v pořadí poznámky ku knihovnímu převodu vlastnictví, není důvodem odporu proti prozatímnímu opatření pro dřívějšího vlastníka, nevylučuje však, by z jiných důvodů nevznesl odpor. Nabyvateli jest se brániti prostředky, naznačenými v §u 37, pokud se týče v §§ 42, 43, 44 ex. ř.
(Rozh. ze dne 2. prosince 1919, R I 451/19).
K žádosti ze dne 14. června 1919 povolena usnesením z téhož dne A-ovi poznámka knihovního pořadí pro zamýšlené zcizení jeho nemovitosti s účinností do 15. srpna 1919. Usnesením ze dne 18. června 1919, doručeným dne 28. června 1919, povoleno proti A-ovi ohledně nemovitosti prozatímní opatření. Dle trhové smlouvy ze dne 16. června 1919 vloženo dne 1. srpna 1919 v pořadí poznámky vlastnické právo pro nabyvatele. Proti povolení prozatímního opatření vznesl A. zavčas odpor a uplatňoval pak při ústním projednávání o odporu mimo jiné, že, nejsa více knihovním vlastníkem, není pasivně legitimován, by proti němu nařízeno bylo prozatímní opatření. — Prvá stolice odporu vyhověla a zrušila prozatímní opatření, omezivši se na shora řečený důvod a uznavši tuto námitku za opodstatněnu v podstatě z těchto úvah: Prozatímní opatření bylo by lze jen tehda uchovati v platnosti, kdyby odpůrce byl vlastníkem nemovitosti. Směřujeť proti němu a on má jím býti omezen ve vládě nad nemovitostí. Mezitímním převodem vlastnictví změnil se však nadobro skutkový a právní stav věci. Navrhovatelův odpůrce není již vlastníkem nemovitosti, nemá tudíž jako takový žádného práva k nemovitosti, jež opravňovalo by ho k tomu, by nějakým způsobem s ní vládl. Nepřijatelným jest navrhovatelovo stanovisko, dle něhož prý dodatečným převodem vlastnického práva nedotčena zůstala účinnost prozatímního opatření, poněvadž nemovitost nebyla dosud novému nabyvateli odevzdána. Neboť o knihovní převod vlastnického práva na nového nabyvatele žádáno bylo ve lhůtě § 55 knih. zák., vlastnictví považuje se za nabyté dnem 14. června 1919, tudíž v době, kdy nebylo ještě povoleno prozatímní opatření. Prozatímním opatřením, povoleným teprve po tomto čase, nemohl již dotčen býti navrhovatelův odpůrce. Správnost tohoto právního názoru dochází opory v třetím odstavci § 56 knih. zák., dle něhož i tehda, upadl-li vlastník nemovitosti do konkursu, lze povoliti zápis v poznamenaném pořadí, předpokládajíc ovšem, že listina o právním jednání byla vyhotovena přede dnem, co vyhlášen byl úpadek, a den, kdy byla vyhotovena, prokázán jest soudním anebo notářským ověřením. Totéž platí závěrem a majori ad minus i v tomto případě hledíc ku dni, kdy uzavřena byla smlouva kupní a kdy bylo žádáno za prozatímní opatření. Podklad pro posudek o přípustnosti a přiměřenosti prozatímního opatření jiným byl v době, kdy bylo povolováno, a jiný jest nyní. Mezitímní změnou poměrů odpadla pasivní legitimace odpůrcova, odpor proti prozatímnímu opatření jest již z tohoto důvodu ospravedlněn a bylo mu vyhověno, aniž bylo třeba, zabývati se dalšími odpůrcovými námitkami. — Rekursní soud zrušil usnesení prvé stolice a uložil jí, by po pravomoci zrušovacího usnesení pojednala o dalších důvodech odporu a pak o něm znovu rozhodla. Důvody: Nebylo ovšem závady, by prvá stolice nezabývala se též námitkou nedostatku pasivní legitimace, třebaže tato námitka nebyla uplatňována v písemném odporu, nýbrž teprve po uplynutí lhůty k odporu při ústním projednávání o odporu, poněvadž není zákonem nakázáno, by s vyloučením nového přednesu při ústním projednávání již v písemném odporu veškeré jeho důvody byly vypočteny. Stačí, zároveň však jest nezbytno, by důvody odporu vadily již povolení prozatímního opatření, činíce je nepřípustným. Tohoto předpokladu není zde ohledně vytýkaného nedostatku pasivní legitimace odpůrcovy. Účelem poznámky knihovního pořadí jest pouze, by dobou žádosti za poznámku zabezpečeno bylo knihovní pořadí pro práva, jež zapsána budou následkem poznámky ve lhůtě její působnosti (§ 53 knih. zák.). Toho docílí se tím, že po zápisu nabyvatelova vlastnictví vymažou se k jeho žádosti knihovní zápisy z doby po podání žádosti za poznámku (§ 57 knih. zák.). Nabyvateli dostati se má nemovitosti prosté mezitímního knihovního zatížení, výmaz mezitímních knihovních zápisů jest jediným zákonným účinkem poznámky. Prozatímní opatření, o něž se tuto jedná, nemělo v zápětí knihovního zápisu, poznámka knihovního pořadí, třebaže předcházelo prozatímní opatření, nejeví na ně účinku, a nemůže tudíž býti řeči o tom, že by pouze proto, že stala se dne 14. června 1919 knihovní poznámka a dne 16. června 1919 vyhotovena byla smlouva trhová, nebylo bývalo přípustno, by dne 18. června 1919 povoleno bylo prozatímní opatření. Poskytuje-li poznámka knihovního pořadí novému vlastníku pouze právo na výmaz mezitímních knihovních zápisů, neopravňuje zcizitele, by využil poznámky k námitkám proti přípustnosti prozatímního opatření, za něž ohledně nemovitosti bylo žádáno, tím méně pak může býti pro soudce, rozhodujícího o žádosti za prozatímní opatření, podnětem k tomu, by sám od sebe poznámky si povšiml. Přípustnost prozatímního opatření nutno posuzovati dle doby, kdy za ně bylo žádáno, pokud se týče, kdy bylo povoleno. Napotomních okolností, jež byly by s to, by přivodily zrušení neb omezení prozatímního opatření (§ 399 ex. ř.), nelze uplatňovati odporem, by i lhůta k němu nebyla ještě uplynula. Nabudou-li potom třetí osoby vlastnictví a jeho zaknihováním též držby nemovitostí, tvořící předmět prozatímního opatření, nutno jim ponechati, zda chtějí uplatňovati námitky proti prozatímnímu opatření.
Nejvyšší soud nevyhověl odpůrcovu dovolacímu rekursu, poukázav k důvodům rekursního soudu a uváživ, že odpůrci strany ohrožené nepřísluší v tomto řízení uplatňovati námitky, týkající se práv osoby třetí. Ve smyslu předpisu § 402 ex. ř. jest věcí této osoby, prozatímním opatřením stižené, by užila prostředků, které jí poskytují § 37 ex. ř., pokud se týče §§ 42, 43, 44 ex. ř. ku zrušení povoleného prozatímního opatření.

Citace:

Rozhodnutí č. 321. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 560-562.